Chirurgický výkon, při němž se uměle vytvoří spojka mezi společným žlučovodem (ductus choledochus) a duodenum, aby se zajistil přímý odtok žluči do střeva, často jako řešení obstrukce nebo poruch průchodnosti žlučových cest.. >> detail
Kulturní a společenský proces, při němž se posiluje přítomnost afrických tradic, hodnot a způsobů vyjadřování a zároveň se obnovuje či znovu zdůrazňuje vlastní africká identita, často v souvislosti s překonáváním cizích vlivů a dědictví kolonialismu.. >> detail
Výraz má původ v ř. melas-melanos. V lékařství jde o velmi agresivní pigmentový nádor kůže, který může vyrůstat z některých melanocytárních névů v oblasti rozhraní kožních vrstev. Nádor je tvořen atypicky změněnými melanoblasty a často má sklon k rychlému růstu, prorůstání do hloubky a časnému metastazování, proto je zásadní jeho včasné rozpoznání a odstranění.. >> detail
Úlomkovitá sedimentární hornina tvořená hlavně zrny o velikosti písku, která vzniká zpevněním písčitých usazenin a jejich stmelením přírodním „cementem“ v průběhu diageneze.. >> detail
Specifická fobie, kdy jedinec prožívá intenzivní strach až panickou úzkost ve spojení s koňmi, někdy už při pouhé představě nebo při pohledu na ně. V odborných textech se může objevovat i označení hippofobie.. >> detail
V psychologii se tím označuje temperamentový typ, který působí spontánně a energicky, bývá spíše optimisticky naladěný a dobře funguje v kontaktu s lidmi. V nových podmínkách se obvykle rychle zorientuje a po neúspěchu se dokáže poměrně brzy vrátit do běžného fungování. V klasickém dělení čtyř temperamentů je tento typ tradičně spojován s představou převahy krve.. >> detail
Výraz je etymologicky spjat s urobilinum a urobilin a s řeckým slovem gennan ve významu vytvářet. V medicíně a biochemii označuje urobilinogen, tedy bezbarvý chromogen, který se následně mění na urobilin. Tato sloučenina vzniká při odbourávání žlučových barviv ve střevě a její množství ve stolici nebo moči může napomoci při posuzování stavu jater a průchodnosti žlučových cest.. >> detail
Patogeneze je medicínský pojem pro popis toho, jak se nemoc zrodí a jak se v čase rozvíjí, tedy jaké děje v organismu propojují vyvolávající vliv s následnými funkčními a tkáňovými změnami a s klinickými projevy. Název vychází z řeckých slov pathos (choroba, utrpení) a genesis (vznik). V přístupu označovaném jako Pathogenesis causalis se klade důraz na příčinné souvislosti, hledají se hlavní i přispívající faktory a podmínky, které společně umožní vznik a průběh chorobných procesů, často včetně vlivů prostředí a odpovědi hostitele.. >> detail
Urikometr je měřicí pomůcka používaná v laboratorní a klinické praxi ke stanovení koncentrace acidum uricum, tedy kyseliny močové, typicky ve vzorcích tělních tekutin jako je moč nebo krev, například při sledování poruch metabolismu purinů.. >> detail
V medicíně a sexologii se tím rozumí stav, kdy člověk není schopen vykonat pohlavní styk (coitus). Pojem má řecký původ, kde záporná předpona vyjadřuje absenci a základ slova odkazuje na spoluležení. V praxi se často odlišuje od dyspareunia, kdy je soulož možná, ale je spojena s bolestí.. >> detail