Nově přidaná cizí slova

malá pipeta určená ke kapání tekutin. >> detail

historický stoupenec učení Jana Husa, českého náboženského reformátora. >> detail

Plemena molosského typu: velcí a velmi silní psi s těžkou, mohutnou stavbou těla (např. mastif, neapolský mastin). Původem navazují na římské molossy, kteří byli využíváni k bojům v arénách proti divokým šelmám, jiným psům i gladiátorům.. >> detail

Vztah člověka k vlastní nemoci, závadě či poruše může mít různé podoby: - Normální: realistický a přiměřený skutečnému zdravotnímu stavu. - Bagatelizující: až přehnaně optimistický (někdy „hrdinský“), člověk se snaží potíže, bolest a utrpení potlačit silou vůle. - Repudiační: nemoc popírá a snaží se ji skrývat (disimulace). - Hypochondrický (nozofobní): nadměrný strach z nemoci či poruchy a zveličování její závažnosti. - Nozofilní až účelový: člověk se „vyžívá“ v roli nemocného a ve výhodách, které mu přináší. Tyto postoje se mohou projevovat agravací (zveličováním obtíží) i simulací (předstíráním). Často se s nimi setkáváme například u některých školních dětí, kterým vyhovuje, když kvůli potížím nemusí do školy. Každý postoj má zároveň složku racionální (co si člověk o stavu myslí), emoční (co prožívá) a konativní/behaviorální (jak podle toho jedná). Současný výskyt dvou a více onemocnění u jednoho jedince se označuje jako komorbidita, respektive multimorbidita. Ve vyšším věku je častá a může souviset s poruchami nálady, subdepresemi a depresemi. Některá onemocnění jsou rekurentní, tedy opakující se/návratná (např. depresivní epizody).. >> detail

Hudební interval v pythagorejském ladění odpovídající dvěma celým tónům, pythagorejská velká tercie s poměrem frekvencí 81:64.. >> detail

Není jisté, co přinese večer.. >> detail

logické a argumentační omyly či manipulativní postupy, které zkreslují nebo záměrně zakrývají fakta. >> detail

ahasverismus, patologické a nevyvratitelné přesvědčení, že je člověk za své hříchy a zločiny odsouzen k nesmrtelnosti, nemůže zemřít, a proto ho čeká věčné utrpení. >> detail

Jedno z nejvýznamnějších keltských božstev spojované se sluncem, v tradici chápané jako otec bohů. Patron obchodu a řemesel i války, v mýtech je uváděn jako syn a zároveň manžel Epony. V keltské ikonografii a umění se pojí s motivy jmelí a palmety (stromu života) i s vyobrazeními bájných zvířat, zejména draků. Jeho jméno se odráží v názvu letního svátku (Lugnasad) a v názvech mnoha míst (Lugdunum = Lyon, Londýn aj.).. >> detail

červený nerost (rumělka). >> detail