Chemický proces, při němž se složitá makromolekula postupně štěpí na menší částice, často až na základní stavební jednotky, typicky monomery, čímž klesá její molekulová hmotnost.;V buněčné biologii označení pro rozpad polymerních proteinových struktur, například mikrotubulů nebo aktinových filament, na jednotlivé podjednotky, což může měnit tvar buňky i průběh dělení.. >> detail
Jev, při němž několik odlišných sloučenin krystalizuje ve stejné krystalové struktuře a jejich stavební částice, typicky ionty podobné velikosti a náboje, se mohou v mřížce navzájem nahrazovat. Díky tomu mohou vznikat směsné krystaly neboli pevné roztoky, kde se složení mění, ale typ krystalu zůstává zachován.. >> detail
Stav, při němž je v žilách zpomalený odtok a krev se v nich hromadí, často s následným otokem tkání a vyšším sklonem ke vzniku krevních sraženin.. >> detail
V medicíně, hlavně v histologii a reprodukční biologii, jde o označení vztahu či uspořádání, při němž je chorion (klkatá blána) v bezprostředním kontaktu s endothelium, typicky při popisu placenty, kde fetální klky dosahují až k endotelu mateřských cév, což je známé například u některých šelem.. >> detail
Otorinolaryngologický chirurgický výkon, při němž se odstraní ušní bubínek zcela, případně jen jeho část. Název vychází z ř. myrinx a z ř. ektome ve významu chirurgického vyjmutí tkáně. Zákrok se používá například při výrazném poškození bubínku nebo jako krok k umožnění další léčby a následně může být doplněn rekonstrukcí.. >> detail
V medicíně a anatomii přídavné jméno odvozené od ganglion (nervová uzlina), které se používá pro popis útvaru s uzlovitou stavbou nebo struktury, kde se vyskytuje mnoho ganglií, tedy shluků těl nervových buněk typicky v periferním nervovém systému.. >> detail
V biologii a veterinární reprodukci se tím rozumí diestrus, tedy klidová část estrálního cyklu samice mezi dvěma říjemi, kdy zpravidla nedochází k pohlavní receptivitě a často převažuje činnost žlutého tělíska s vyšší hladinou progesteronu.. >> detail
V psychiatrii se tím označuje porucha osobnosti, u níž je dlouhodobě oslabená schopnost brzdit impulzy a stabilně regulovat emoce. Projevuje se rychlými výkyvy nálady, výraznou citlivostí na stres a nízkou tolerancí frustrace, takže člověk snadno přejde do silného afektu a může jednat zbrkle bez domyšlení následků. Časté jsou konflikty s okolím, podrážděnost a výbušné reakce, které mohou mít podobu slovní agrese a někdy i přerůst do fyzického napadání. Chování bývá proměnlivé a hůře předvídatelné, v některých diagnostických systémech se rozlišuje impulzivní a hraniční (borderline) obraz, kde se navíc mohou objevovat nestálé vztahy, kolísající sebehodnocení a sebepoškozující tendence.. >> detail
Ortomolekulární, z řec. orthos a lat. moles, označuje léčebný a preventivní směr, který vychází z předpokladu, že zdraví podporuje udržování pro organismus optimálních hladin přirozeně přítomných látek, zejména živin a dalších metabolitů získaných potravou nebo vznikajících metabolizmem, často pomocí úprav stravy a někdy i doplňků.. >> detail
Souhrn znalostí, praktických dovedností a profesních kompetencí získaných vzděláním, výcvikem nebo praxí, které člověku umožňují vykonávat určité povolání či pracovní pozici.. >> detail