Nově přidaná cizí slova

Lucidní neboli vědomé snění, které se soustředí hlavně na budoucí život a jeho možné podoby, přičemž průběh snu je výrazně tvarován individuálními představami, přáními a osobními iluzemi snícího.. >> detail

Hemosporidióza je parazitární infekce krve u zvířat, často s vážným průběhem, při níž krevní prvoci ze skupiny Haemosporidia napadají a poškozují krvinky. Přenos bývá typicky vázán na krev sající členovce a onemocnění se může projevit například horečkou a chudokrevností. Označení je odvozeno z ř. haima, tedy krev.. >> detail

Ryj je v myslivecké mluvě označení pro nos a tlamu divokého prasete, tedy černé zvěře. Nejde jen o samotný nos, ale o celou přední část hlavy, kterou divočák vyhledává potravu v půdě, ryje v zemi, přijímá pachové vjemy a při obraně nebo soubojích ji používá i jako účinný nástroj. V odborném popisu černé zvěře je ryj jedním ze základních znaků dobře rozeznatelných i v terénu a myslivecké texty ho uvádějí jako typické pojmenování právě pro tuto část těla prasete divokého. V běžné neutrální češtině by se podle kontextu spíše řeklo nos, rypák nebo tlama, ale v myslivecké terminologii je ustálený výraz ryj.. >> detail

Osina je tenký, tuhý, štětinovitý výrůstek na některých rostlinných orgánech, nejčastěji na klasech a kláscích trav a obilnin, například u ječmene. U rostlin může být krátká i velmi dlouhá a podílí se na vzhledu i šíření či mechanické ochraně plodu nebo květu; v myslivecké mluvě znamená osina štětinu černé zvěře, tedy tuhou srst prasete divokého, a v tomto významu se může vztahovat i k trofejním nebo ozdobným částem získaným z kňoura. Slovo se tedy v češtině používá jak v botanice, tak v myslivosti, přičemž konkrétní význam určuje kontext.. >> detail

Kňour je myslivecké označení pro dospělého samce prasete divokého, tedy divokého kance. V myslivecké mluvě patří mezi základní pojmenování černé zvěře a odlišuje se od výrazů jako bachyně pro samici, sele pro mládě, lončák pro samce ve druhém roce nebo kňourek pro mladšího samce ve třetím roce. V češtině se slovo používá hlavně v mysliveckém a zoologickém kontextu, zatímco v běžnější neutrální řeči se častěji řekne kanec nebo divočák. U kňoura se v myslivecké terminologii mluví také o zbraních, tedy o párácích v dolní čelisti a klektácích v horní čelisti.. >> detail

Porafat je expresivní hovorové sloveso, které znamená pokousat, nejčastěji psem nebo jiným zvířetem. Používá se pro situaci, kdy zvíře někoho nebo něco skutečně kousnutím zraní nebo aspoň bolestivě sevře zuby, takže nejde jen o výhružné chňapání, ale o dokončený děj. V češtině má slovo zřetelně nespisovný a drsnější odstín a objevuje se hlavně v mluveném jazyce, v lidovém vyprávění nebo ve stylizovaných dialozích. Významově navazuje na sloveso rafat, které označuje chňapání nebo útočné rafání, zatímco porafat vyjadřuje, že už došlo k pokousání.. >> detail

Rafat je expresivní hovorové sloveso, které se používá hlavně o psech a jiných zvířatech ve významu chňapat, kousat nebo vztekle štěkat. Označuje prudké, podrážděné nebo útočné projevy zvířete, například když po někom chňape, ohání se tlamou nebo zlostně hafá; v přeneseném a zhrublém užití o lidech může znamenat také zlostně křičet, hubovat, štěkat na někoho nebo se hádat a přít. Slovo má nespisovný až hrubší odstín a patří spíše do mluveného jazyka, expresivních dialogů nebo stylizovaného vyprávění. Je příbuzné se slovesy jako rafnout, porafat nebo rafat se. Etymologicky jde o výraz německého původu.. >> detail

Flígr je nespisovné a slangové slovo, které nejčastěji označuje límec, zejména ve spojení vzít někoho za flígr, tedy popadnout ho za límec a odstrčit, vytáhnout nebo vyhodit. ; Ve starším a slangovém užití může znamenat také křídlo. ; V jezdeckém a dostihovém slangu označuje koně, který podává nejlepší výkony na krátkých tratích, tedy sprintéra. Slovo je původem germanismus a souvisí s německým výrazem Flügel.. >> detail

Lizák je myslivecké označení pro jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých. Používá se tedy například u jelena, srnce, daňka, prasete divokého, lišky, vlka nebo psíka mývalovitého. Jde o tradiční oborový termín myslivecké mluvy, v běžné neutrální češtině se místo něj říká prostě jazyk.. >> detail

Odkazovat je v myslivecké mluvě sloveso označující poslední bezděčné, křečovité pohyby smrtelně zasažené nebo právě hynoucí zvěře těsně před tím, než definitivně zhasne. Používá se hlavně po výstřelu při popisu chování uloveného kusu na nástřelu nebo krátce po odběhnutí, kdy zvěř ještě vykazuje krátké škubavé pohyby, ale už je v poslední fázi života. V běžné češtině má sloveso odkazovat zcela jiné významy, v mysliveckém prostředí však jde o ustálený odborný termín spojený s posledními pohyby zvěře po zásahu. V praxi se užívají i podoby jako odkazovat na nástřelu nebo podstatné jméno odkazování.. >> detail