Nově přidaná cizí slova

V lékařství a stomatologii se tím míní dentice, tedy proces, při němž se zuby vyvíjejí a následně se prořezávají dásní a vytvářejí chrup. Pojem je odvozen od lat. dens-dentis, zub.;V technickém významu jde o ozubení, tedy řadu zubů na součásti, například na kole nebo hřebenu, která umožňuje záběr a přenos pohybu či síly.. >> detail

Druh žvýkací gumy s pružným, tažným základem, který umožňuje z vyžvýkané hmoty vytvarovat tenkou blánu a vyfukovat z ní bubliny.. >> detail

V lékařství název pro electrocauterisatio, tedy kauterizační postup, při němž se tkáň působením elektrického proudu zahřeje a řízeně se spálí nebo srazí pomocí elektrokauteru. Metoda se uplatňuje hlavně v chirurgii a některých ambulantních oborech k ošetření drobných ložisek a k omezení krvácení. Předpona electro- souvisí s elektrickým proudem, řec. kausis vyjadřuje pálení.. >> detail

Názor, že neexistuje jednotná, pro všechny lidi stejná logika, protože základní způsoby usuzování a práce s pojmy mají být podmíněny příslušností k určité skupině. Z toho vyplývá, že různé skupiny se mají lišit nejen zkušeností či informacemi, ale i tím, co považují za správný důkaz a jaké závěry jim připadají jako nutné. V marxistickém pojetí se tato odlišnost vyvozovala zejména z třídního postavení, jiné interpretace ji spojují s širšími sociokulturními identitami. Ve filosofii a společenských vědách se takový přístup často řadí k radikálním formám relativismu a bývá kritizován mimo jiné tím, že bez sdílených pravidel argumentace je obtížné mezi soupeřícími tvrzeními vůbec rozhodovat.. >> detail

V medicínské latině označuje bradavku, případně i bradavici, a obecně malý bradavičnatý výčnělek nebo vyvýšeninu na povrchu tkáně. V histologii bývá takový útvar tvořen vazivem krytým epitelem, čímž se zvětšuje styčná plocha a zpevňuje spojení vrstev. Na jazyku se popisují papily s různým tvarem, například typy conica a filiformis. V oftalmologii se tím míní terč zrakového nervu, discus nervi optici, tedy místo, kde opouštějí sítnici nervová vlákna a kde vzniká fyziologický slepý bod. Podobné označení se používá i u ledviny pro vrchol pyramidy ústící do kalichu.;V botanice se tím rozumí drobné, často mikroskopické hrbolky na povrchu rostlinných orgánů, zejména na epidermis listů nebo okvětních lístků. Takové papily mohou ovlivňovat optické vlastnosti povrchu, zvyšovat jeho drsnost a někdy napomáhat zachycení vody nebo přilnutí pylu.. >> detail

Přírodní rostlinné barvivo získávané nejčastěji z usušených a rozemletých listů Lawsonia inermis, které po nanesení zanechává teplý červenohnědý odstín například na vlasech nebo na kůži.. >> detail

Astrofyzikální vysvětlení, podle něhož se chemické prvky utvářejí přeměnami atomových jader při velmi vysokých teplotách a hustotách, například v raných fázích vesmíru i během procesů probíhajících ve hvězdách.. >> detail

V odborném jazyce jde o vlastnost nebo projev, který lze přímo zachytit lidskými smysly, tedy je smyslově poznatelný a člověku bezprostředně přístupný.;V praxi, například při posuzování potravin či nápojů, označuje znaky zjišťované smyslovým hodnocením bez použití měřicích přístrojů, typicky podle vůně, chuti a celkového dojmu.. >> detail

Lékařský, zejména gynekologický termín pro nadměrné prokrvení dělohy, kdy je děložní tkáň zásobena větším množstvím krve než obvykle, což se může objevovat například při zánětu nebo při hormonálních změnách. Název vychází z řeckého hystera (děloha) a předpony hyper označující zvýšení či nadbytek.. >> detail

Původem z l. autumnus (podzim). Označuje něco podzimního, případně jev, který se typicky objevuje nebo probíhá právě v období podzimu.. >> detail