V popkultuře jde o smyšlený humanoidní mimozemský druh z univerza Star Trek, obvykle zobrazovaný s tmavším tónem pleti a s kulturou, která klade důraz na čest a válečnické tradice.. >> detail
Vymezení toho, jaké potravní zdroje daný organismus nebo druh využívá a jakým způsobem je získává, tedy jaké má potřeby a preference v jídelníčku a jak se tím odlišuje od jiných druhů v ekosystému.. >> detail
Lidé, kteří byli na určitém území nejstarší známou skupinou obyvatel a žili tam ještě před příchodem pozdějších přistěhovalců, často vnímáni jako domorodé či autochtonní obyvatelstvo.. >> detail
V histologii označení pro podpůrné gliové buňky nervové tkáně, převážně neuroektodermálního původu. Vyplňují prostor mezi neurony a poskytují jim oporu i funkční zázemí, podílejí se na udržování stabilního vnitřního prostředí, výživě a ochraně nervových buněk, některé typy se účastní tvorby myelinových obalů. Název vychází z ř. neuron a ř. glia.. >> detail
Řecký výraz pro zachránce či vykupitele, tedy osobu nebo bytost, která druhé vyvádí z nebezpečí a přináší jim spásu, v antickém prostředí se tak někdy titulovali i bohové nebo panovníci.. >> detail
V medicíně a anatomii přídavné označení pro struktury ležící v prostoru mezi chrupavkami nebo pro útvary, které jednotlivé chrupavky propojují (z l. inter mezi a l. chondros chrupavka), typicky se s tím lze setkat i u spojení mezi některými žeberními chrupavkami.. >> detail
Jde o označení, které se obvykle používá jako jiné, spíše starší pojmenování paranoidní poruchy osobnosti. Vztahuje se k dlouhodobému vzorci výrazné nedůvěry a podezřívavosti, kdy člověk často interpretuje chování druhých jako záměrně nepřátelské nebo ubližující, tedy k témuž okruhu potíží jako u paranoidní poruchy osobnosti.. >> detail
Lékařský výraz pro operační zákrok, při němž chirurg jazyk nařízne nebo cíleně protne, aby uvolnil tkáň nebo získal lepší přístup k ošetření změny v dutině ústní. Pojmenování má řecký původ, ř. glossa znamená jazyk.. >> detail
Úkon provedený záměrně a vědomě na základě vlastní vůle, tedy čin, který člověk po rozhodnutí řídí a kontroluje, nikoli automatická či nechtěná reakce.. >> detail
Přičitatelná chyba nebo morální odpovědnost za špatný čin či opomenutí, často spojená i s vnitřním pocitem, že člověk jednal nesprávně.;V právním, zejména římskoprávním pojetí zaviněné pochybení, které může založit odpovědnost za újmu, typicky vymezované vůči úmyslu dolus a náhodě casus.. >> detail