Nově přidaná cizí slova

Označení užívané v antropologii a lékařském popisu vzhledu pro typ tváře, která je na výšku spíše krátká a současně nápadně rozšířená do stran, často se zřetelně širokým a málo vystupujícím, až zploštělým nosem. Název je odvozen z řeckých slov chamai ve významu nízko a prosopon jako obličej a v kraniometrii souvisí s nízkým obličejovým indexem.. >> detail

Postup, při němž jsou do výzkumu zahrnováni lidé, kteří jsou pro výzkumníka nejlépe dosažitelní právě v dané chvíli a na daném místě, typicky z jeho okolí nebo z prostředí, kde probíhá sběr dat. Jde o nepravděpodobnostní způsob výběru, který je rychlý a praktický, ale může vést ke zkreslení a omezuje možnost zobecňovat zjištění na širší populaci.. >> detail

Souhrn psychologických postupů, jimiž se člověk vyrovnává se stresem a náročnými okolnostmi. Patří sem vědomé strategie zaměřené na hledání řešení nebo zklidnění emocí i více automatické obranné reakce, které mají zátěž snížit a umožnit dál fungovat.. >> detail

Patologický děj, při kterém se krevní plazma nebo jiná tělní tekutina pasivně přesouvá přes stěnu cév a postupně se hromadí v okolních tkáních či v některých tělních dutinách, typicky bez výrazné zánětlivé reakce.. >> detail

Nástupnické pravidlo založené na senioritě, podle něhož se vláda a panovnický titul nepředává automaticky na syna zemřelého vládce, ale přechází na nejstaršího člena vládnoucího rodu. V raně středověkých Čechách bylo zavedeno přemyslovským panovníkem v 11. století jako snaha stanovit jasnější pořadí nástupu, zároveň však často vyvolávalo napětí mezi jednotlivými větvemi dynastie.;V prostředí církevní správy organizační jednotka řízená seniorem, která sdružuje několik místních sborů a zajišťuje jejich společnou koordinaci, dozor a správní agendu, typicky u některých evangelických církví.. >> detail

V biologii a botanice jde o jev, kdy se určitá struktura samovolně rozevře nebo pukne v předem dané linii a uvolní svůj obsah, například pyl či semena. Pojem vychází z l. dehiscere, tedy otevírat se.;V medicíně a chirurgii se tak označuje rozestup okrajů rány nebo selhání sutury, kdy se místo po zákroku znovu otevře a tkáně se od sebe oddělí.. >> detail

Zadní kostěná část obratle tvořící obloukovitý útvar, který spolu s tělem obratle vymezuje foramen vertebrale a pomáhá vytvářet prostor pro průběh míchy.. >> detail

Ve starověkém Římě šlo o hodnost jízdního důstojníka, který vedl menší pododdíl kavalerie a odpovídal za jeho nasazení i disciplínu.;V prostředí římských měst označoval člena místní městské rady tvořené váženými občany, která se podílela na správě obce, jejích financích a veřejných záležitostech.. >> detail

Etymologicky jde o výraz odvozený z latiny, kde l. aequus znamená stejný a l. locus označuje místo. V odborném vyjadřování se tak popisuje něco, co je umístěno ve stejné lokalitě, tedy v totožné poloze, často například při srovnávání anatomických struktur nebo lékařských nálezů.. >> detail

Biologie. Název (z řeckého slovního základu) pro mladou zárodečnou buňku vzniklou po meióze, která už stojí na konci vývojové řady vedoucí ke vzniku spermie a následně se při spermiogenezi přetváří v její zralou podobu.. >> detail