V anatomii označení pro mužský pohlavní úd, tedy penis, vnější orgán urogenitální soustavy, který se podílí na vylučování moči a při rozmnožování umožňuje přenos semene.;V dějinách náboženství a umění se motiv zobrazeného penisu chápal jako znak plodnosti a tvořivé síly přírody. V antickém Řecku byl spojován s obřady božstev vztahovaných k úrodě a sexualitě, výrazně například v dionýských slavnostech, kde se v průvodech nosily výrazné napodobeniny a doprovázel je zpěv i žertovné verše. Tomuto symbolu se přisuzovala také ochranná, apotropaická funkce, měl odvracet uhranutí a jiné škody, a proto se používal jako amulet či domácí talisman, podobně jako římské fascinum. Výraz apotropaický se vyvozuje z řec. apo, od, a trepó, obracím, odvracím.. >> detail
Směr buddhismu rozvinutý ve východní Asii, známý hlavně z Japonska, který staví na meditaci a přímém prožitku skutečnosti, přičemž připouští náhlé prozření. Často se opírá o praxi zazen, práci s koany a úzké předávání zkušenosti mezi učitelem a žákem.. >> detail
Organická látka z řady vícesytných alkoholů (polyolů), tedy alkohol s několika hydroxylovými skupinami, který je obvykle bezbarvý a silně váže vodu.. >> detail
Národní peněžní jednotka používaná ve Spojených státech amerických i v několika dalších zemích světa, například v Kanadě nebo Austrálii, přičemž v některých státech existují i její místní varianty se stejným názvem.. >> detail
Když si člověk něco zapisuje, zároveň si to průběžně znovu pročítá, protože při psaní text kontroluje a tím si obsah lépe uvědomí i zapamatuje.. >> detail
Středověké dualistické náboženské hnutí v západní Evropě, často ztotožňované s katarskou herezí, které navazovalo na manichejské představy. Učilo, že vedle sebe působí dva protikladné principy či božstva, dobro a zlo, a z toho vyvozovalo přísnou askezi, dobrovolnou chudobu a odmítání hmotného světa chápaného jako výtvor zlého principu, s vírou v jeho konečný zánik. Takové pojetí se někdy označuje také jako neomanicheizmus.. >> detail
V archeologii označení keltského původu pro pravěkou megalitickou stavbu, tvořenou prstencem či oválným uspořádáním velkých vztyčených kamenů, známou z řady prehistorických lokalit a často spojovanou s rituálními nebo společenskými aktivitami.. >> detail
Český psycholog a univerzitní pedagog, který patřil k nejvlivnějším osobnostem domácí psychologie v poválečných desetiletích a na začátku tohoto století. Odborně se soustředil hlavně na vývojovou a dětskou psychologii, zejména na to, jak dlouhodobý nedostatek citového zázemí a podnětů ovlivňuje děti a dospívající, a také na poruchy chování a prožívání v raném věku. Působil v diagnostických a klinických zařízeních, pracoval i v prostředí dětské psychiatrie a významně se podílel na vzdělávání odborníků v rámci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IVPVZ) v Praze. Je spoluautorem prací se Zdeňkem Matějčkem, které pomohly ukotvit téma psychické deprivace v české odborné debatě, a přispěl i k literatuře o dětské psychoterapii a vývojové psychologii, jeho texty se využívaly jak v klinické praxi, tak ve výuce.. >> detail