Nově přidaná cizí slova

ten, kdo má moc a autoritu, vládce či majitel. >> detail

Terapeutický přístup založený na vyvolávání a oživování osobních vzpomínek. Využívá například poznávání starých fotografií, sledování archivních filmů, prohlížení a čtení dobového tisku, připomínání a opakování důležitých událostí ze života i práce a jejich zaznamenávání, případně tvorbu autobiografické „knihy života“. Cílem je zlepšit kvalitu života tím, že se posilují vzpomínky, které mají pro člověka výrazně pozitivní hodnotu.. >> detail

Viz heslo „rodinná konstelace“.. >> detail

sprostý až nevkusně hrubý, dotěrně se vnucující, dělající rámus, hlasitě pokřikující, mečící (jako ovce). >> detail

síla, která něco utváří a rozvíjí, tvůrčí úsilí a životní energie, vnitřní tendence či snaha něco vytvořit. >> detail

vyjadřující kritický odstup a nadhled, ale zároveň přinášející návrhy, jak daný problém a jeho řešení zlepšit. >> detail

patologicky silný, iracionální strach ze skla. >> detail

Naděje. Naděje je cílený cit, který člověku otevírá budoucnost jako prostor, kde se mohou uskutečnit hodnoty, na nichž mu záleží a k nimž se upíná. V psychickém životě má zásadní roli: vůle k životu se posiluje představami o tom, co je v budoucnu možné. Je typickým znakem mladého věku. U některých lidí je naděje po celý život výrazná a silná, u jiných bývá její „tep“ trvale slabý. S nadějí úzce souvisí i zklamání – kdo doufá, může být zklamán. To, jak intenzivně člověka právě prožívané zklamání zasáhne, souvisí se silou jeho naděje. Člověk bez naděje má sklon k pesimistickému až nihilistickému pohledu na život. Pesimistické a nihilistické projevy obvykle ukazují na nespokojenost a vnitřní nepohodu, například v oblasti seberealizace, zdraví, psychosomatické výkonnosti nebo ve společenském a citovém životě.. >> detail

malá sociální skupina, v níž probíhá přímá komunikace tváří v tvář. >> detail

Doslova „člověk vzpřímený“, žil přibližně před 1 milionem až 350 000 lety, dříve označovaný jako Pitekantropus erectus.. >> detail