Jde o pedagoga, který má silnou potřebu prosadit svou osobnost a autoritu téměř v každé situaci, někdy i pomocí tvrdých či agresivních postupů. Jeho jednání více než snaha o dobré vztahy se žáky vychází z potřeby uplatňovat vlastní názory, postoje a pravidla a mít nad děním ve třídě kontrolu. Výrazně si užívá pocit převahy, rád napomíná, kárá a trestá a uspokojuje ho, když z něj mají žáci či studenti strach, chce být obávaný. Do popředí staví moc, vliv a společenské uznání, bývá velmi náročný a kritický. Někdy se o něm mluví také jako o politickém typu pedagoga.. >> detail
soubor hodnotových postojů a principů, které ovlivňují, jak lidé nahlížejí na politiku a jaké cíle či způsoby řízení společnosti považují za správné. >> detail
Ve filozofii označuje kontingence to, co je pouze možné a mohlo by být i jinak – tedy nahodilost či náhodnost, stojící v protikladu k nutnosti a předem dané (determinované) skutečnosti. V teorii pravděpodobnosti jde o číselné vyjádření, které popisuje míru závislosti mezi dvěma odlišnými znaky (proměnnými).. >> detail
Behaviorální léčebný postup založený na systematickém znecitlivování pomocí opakovaného „přesycení“: člověk je (např. v představách) znovu a znovu intenzivně konfrontován se situací, která vyvolává tenzní/úzkostnou reakci, a v této expozici setrvává tak dlouho, až reakce postupně odezní a vyhasne.. >> detail
chorobná, těžko ovladatelná potřeba shromažďovat a nevyhazovat nepřiměřené množství předmětů, často bez skutečné hodnoty či praktického využití (někdy i odpadky), srov. syllogomanie, hoarding disorder, pathological collecting, compulsive hoarding. >> detail
člověk bez sebekontroly a vnitřní stability, proměnlivý a neukotvený, snadno vychýlitelný, bez pevného postoje. Nelze se na něj spolehnout, jedná nevyzpytatelně a často působí výstředně.. >> detail
stav, kdy je jedinec pouze zčásti probuzený a je jen napůl při vědomí, okolí a podněty zachycuje a uvědomuje si jen omezeně, nikoli plně a souvisle. >> detail