(hist.) oddíl protokolu ve středověké listině, který identifikuje jejího vydavatele – uvádí jeho jméno a připojené hodnosti či oficiální tituly.. >> detail
organismus, jenž získává energii z chemických reakcí, konkrétně z oxidace organických látek, podle dostupnosti kyslíku rozlišujeme dva způsoby: bez O2 probíhá kvašení, zatímco za přítomnosti O2 probíhá dýchání. >> detail
rozsáhlé zemědělské hospodářství a velkostatek, v dnešním pojetí samostatně fungující hospodářská jednotka, také soubor obytných stavení určených pro zemědělské dělníky zaměstnané na velkostatku. >> detail
1. Souhrn slabých přitažlivých i odpudivých působení mezi atomy a molekulami, která nejsou totožná s vlastní chemickou (kovalentní) vazbou. Vznikají např. elektrostatickým působením (plných či částečných nábojů, dipólů) anebo i mezi nepolárními částmi molekul v důsledku dočasné polarizace elektronových obalů. Energeticky jsou ve srovnání s kovalentní vazbou mnohem slabší, přesto však významně ovlivňují stavbu a prostorové uspořádání některých biologicky důležitých látek, zejména bílkovin. Mutace genu, která způsobí záměnu jedné aminokyseliny za jinou, může tato působení narušit, a tím často poškodit strukturu i funkci proteinu (např. enzymu). Srov. vodíkové můstky.
2. Nevazebné mezimolekulové interakce mezi elektroneutrálními atomy či molekulami: (a) interakce dvou permanentních dipólů, (b) interakce permanentního dipólu s dipólem indukovaným v sousední částici a (c) disperzní (Londonovy) interakce vyvolané fluktuacemi dipólových momentů. Potenciál těchto interakcí klesá se šestou mocninou vzdálenosti (∝ 1/r^6). Podílejí se mimo jiné na odchylkách chování reálných plynů od ideálního modelu a představují hlavní typ mezimolekulových sil.. >> detail
dekorativní výzdobný směr ve zdobení starořeckých (antických) váz, používaný přibližně od druhé čtvrtiny 6. století př. n. l. až do jeho závěru. >> detail