Přechodné nebo postupně se prohlubující snížení výkonu v určitých poznávacích schopnostech, kdy člověku může hůře fungovat například paměť, soustředění nebo organizace myšlení a tím se zhoršuje praktické zvládání některých duševních úloh. I při takovém oslabení však může celková úroveň intelektu u některých jedinců zůstat poměrně vysoká, někdy i nadprůměrná. V klinické praxi se tento jev popisuje například u neurodegenerativních onemocnění, po úrazech mozku nebo při stavech, které mohou být za určitých okolností i vratné.. >> detail
Takový, který nelze odčinit ani vrátit do původního stavu, změna je trvalá a zpětný krok není možný.;V přírodních vědách označuje děj nebo reakci, která má jednoznačný směr a za běžných podmínek se samovolně neobrací, často je spojena s růstem entropie.;V medicíně se tím popisuje poškození či ztráta funkce, které už není možné obnovit ani léčbou, protože návrat k původnímu stavu nenastane.. >> detail
V patologii označení pro regresivní změnu, kdy se buňky i tkáně znovu zjednodušují, ztrácejí vyšší stupeň specializace a začínají se podobat vývojově starším, méně vyzrálým stadiím. V praxi jde o jev blízký dediferenciaci, který se může objevovat například u některých nádorových procesů. Etymologicky vychází z řečtiny, z kata a plassein.. >> detail
Lékařský termín pro operační řez do dělohy, kdy se chirurgicky nařízne její stěna, aby se zpřístupnila děložní dutina. Pojmenování je odvozeno z latinského uterus a zákrok se typicky provádí například v rámci císařského řezu.. >> detail
Onemocnění způsobené ukládáním sloučenin železa v tělesných tkáních, často ve formě pigmentu hemosiderinu, což může vést k jejich zbarvení a postupnému narušení funkce, například v oku po vniknutí železného cizího tělíska nebo při dlouhodobé expozici železnému prachu v dýchacím ústrojí.. >> detail
V medicíně jde o označení pro difuzní, celkové rozšíření cév, při němž jsou nápadně dilatované nejen tepny, ale i žíly. Název vychází ze složeniny řeckých kořenů vztahujících se k žíle a k roztažení, v praxi se může objevovat u vrozených i získaných poruch cévní stěny.. >> detail
Z řec. nostos (návrat) a algos (bolest). Pocit smutného stesku a přitažlivé touhy po něčem kdysi důvěrně známém, nejčastěji po domově nebo po dřívějším období života, který se snadno probouzí při vzpomínkách.;V psychologii a starší medicíně výraz pro silný stesk po domově a vlastním prostředí při pobytu mimo něj, někdy popisovaný až jako stav se somatickými a psychickými potížemi, například úzkostí nebo poruchami spánku.. >> detail
V církevním kontextu označuje úřad nebo instituci, která má na starosti podporu a řízení misijních a evangelizačních aktivit, zpravidla v přímé vazbě na vrcholné vedení církve.;Misijní a kazatelská činnost zaměřená na předávání křesťanského učení a rozšiřování víry, často spojovaná s působením významných osobností, například sv. Vojtěcha.;V přeneseném, knižním významu jde o nadšené a vytrvalé prosazování a šíření určité myšlenky či hodnot i mimo náboženské prostředí, například v oblasti společenských nebo etických ideálů.. >> detail
Vnější vzhled a výraz, nejčastěji lidské tváře, tedy souhrn nápadných rysů a mimiky, podle nichž člověka obvykle vnímáme nebo poznáváme. Někdy se tím přeneseně myslí i celkový ráz nějakého místa či věci.;Starší označení pro přístupy, které se snažily vyvozovat povahové vlastnosti z tvaru a proporcí obličeje, dnes se to hodnotí spíše jako pseudovědecký směr.. >> detail