Jde o pravopisně nesprávnou podobu, správně se píše cynik. Tento výraz se používá pro člověka, který bývá nedůvěřivý k upřímnosti druhých a často hodnotí okolí s ironií nebo pohrdáním.. >> detail
Neurologický termín (z ř. bradys „pomalý“ a ř. kinesis „pohyb“) označující zpomalenou a méně přesnou schopnost provádět rychle po sobě jdoucí střídavé, protisměrné pohyby, například při rychlém otáčení předloktím. V klinickém vyšetření se hodnotí jako jedna z forem dysdiadochokineze a může ukazovat na poruchu mozečkové koordinace nebo souvisejících nervových drah.. >> detail
Lékařské označení odvozené z lat. calculus (kamínek) pro stav, kdy se v organismu vytvářejí konkrementy neboli kameny. Jde o ukládání pevných hmot v dutých orgánech nebo jejich vývodech, což může způsobovat bolesti, dráždění sliznic, zánět i poruchu průchodnosti. Jako příklady se uvádí Calculosis prostatae, tedy vznik drobných často mnohostěnných útvarů v prostatě, a Calculosis vesicae felleae, což jsou kameny ve žlučníku. Podobný proces se může týkat také částí močových cest.. >> detail
V antickém prostředí označení pro člověka, který se zabýval věštěním a vyvozoval proroctví z neobvyklých událostí, zázračných jevů a znamení přisuzovaných božské vůli, například z podivných přírodních úkazů či mimořádných narození.. >> detail
Vrozená vývojová vada, při níž se během embryonálního vývoje varlata nevytvoří a mohou úplně chybět (z ř. orchis – varle). Stav se obvykle pojí s hypogonadismem, nedostatkem androgenů a poruchou plodnosti.. >> detail
Latinsky od desquamare, tedy zbavovat šupin nebo se olupovat. V medicíně či biologickém popisu se tím označuje povrch, ze kterého se šupiny odlouply nebo se právě odlupují, například kůže, jež po podráždění či zánětu shazuje vrchní vrstvy a je dočasně „bez šupin“.. >> detail
V lékařství jde o označení pro oslabení sluchu, při němž člověk hůře zachytí běžné zvuky a mluvenou řeč, tedy je nedoslýchavý. Stav může být vrozený nebo získaný, například po onemocnění ucha či při dlouhodobém působení hluku.. >> detail
V obecné řeči i v teologii výraz pro všemohoucnost, tedy představu neomezené moci, která dokáže uskutečnit vše, co je reálně možné. Často se tím popisuje vlastnost božstva a v odborných výkladech se obvykle chápe tak, že se nevztahuje na logicky rozporné děje.;V buněčné a vývojové biologii označení pro velmi vysoký vývojový potenciál buňky, která se může proměnit v prakticky jakýkoli buněčný typ daného organismu, protože její jádro ještě není funkčně specializované a zachovává plnou informaci pro další vývoj. Takové buňky se typicky nacházejí na úplném začátku embryonálního vývoje, například po oplození. Původ je spojován s lat. omnis a potens.. >> detail
V buněčné biologii jde o krátké přechodné stadium na konci interfáze, které bezprostředně předchází mitotické profázi. V této fázi se buňka začíná připravovat na vlastní mitózu, postupně se rozbíhají rané změny vedoucí k uspořádání dělícího aparátu a k počátkům kondenzace genetického materiálu. Název je odvozen z lat. ante ve významu před, dříve a z ř. fasis ve smyslu jev nebo období.. >> detail