Zlomyslný, škodolibý postoj vůči druhým, kdy člověk přeje nebo přímo vyhledává cizí trápení či selhání a může z něj mít uspokojení. V běžné řeči jde o protiklad empatie a soucitného jednání a často se pojí s úmyslem uškodit.. >> detail
Pedagogický přístup, v němž se výuka navrhuje a řídí podle toho, jaké konkrétní výsledky učení mají studenti na konci prokazatelně dosáhnout. Těžiště je na jasně popsaných kompetencích, znalostech a dovednostech a na ověřování, zda byly skutečně zvládnuty, spíše než na tom, kolik učiva se stihlo probrat.. >> detail
Uvést nějakou věc, nápad nebo výsledek tak, aby se s nimi ostatní mohli seznámit, například je ukázat a srozumitelně je popsat při projevu, na schůzce nebo pomocí vizuálních materiálů.;Odevzdat či předat návrh, zprávu nebo podklady k posouzení nebo k rozhodnutí, typicky v úředním či pracovním kontextu.. >> detail
(l. respirare) přídavné jméno užívané v medicíně pro označení toho, co náleží k dýchání nebo se vztahuje k dýchacím cestám, případně k samotnému procesu výměny plynů v organismu. >> detail
V biologii a medicíně starší termín odvozený z řeckých základů bios a tome pro vivisekci, tedy řez či jiný operační zásah prováděný na živém zvířeti, často bez použití znecitlivění, obvykle za účelem přímého pozorování funkce orgánů.. >> detail
Zdravotní potíž, při níž dochází ke stlačení nervus medianus v karpálním tunelu v oblasti zápěstí, což může vyvolávat brnění, bolest nebo zhoršení citlivosti a síly v ruce.. >> detail
Jde o pravopisně nesprávnou podobu, správně se píše cynik. Tento výraz se používá pro člověka, který bývá nedůvěřivý k upřímnosti druhých a často hodnotí okolí s ironií nebo pohrdáním.. >> detail
Neurologický termín (z ř. bradys „pomalý“ a ř. kinesis „pohyb“) označující zpomalenou a méně přesnou schopnost provádět rychle po sobě jdoucí střídavé, protisměrné pohyby, například při rychlém otáčení předloktím. V klinickém vyšetření se hodnotí jako jedna z forem dysdiadochokineze a může ukazovat na poruchu mozečkové koordinace nebo souvisejících nervových drah.. >> detail
Lékařské označení odvozené z lat. calculus (kamínek) pro stav, kdy se v organismu vytvářejí konkrementy neboli kameny. Jde o ukládání pevných hmot v dutých orgánech nebo jejich vývodech, což může způsobovat bolesti, dráždění sliznic, zánět i poruchu průchodnosti. Jako příklady se uvádí Calculosis prostatae, tedy vznik drobných často mnohostěnných útvarů v prostatě, a Calculosis vesicae felleae, což jsou kameny ve žlučníku. Podobný proces se může týkat také částí močových cest.. >> detail