Nově přidaná cizí slova

Původem z lat. základu, dnes už spíše zastaralé školské označení pro všeobecné, „knižní“ učivo spojené s gramotností a prací s písmeny, tedy hlavně jazykové a podobné teoretické předměty, na rozdíl od výuky praktických a rukodělných dovedností. V dřívějších školách tak mohl být popisován i typ vyučující, který zajišťoval většinu běžného učiva, zatímco ruční práce měla na starosti jiná učitelka.;Literární a slovesný, vztahující se k literatuře a vyjadřování jazykem, zejména k psaným textům.. >> detail

nedostatek logického uvažování a schopnosti rozumně chápat souvislosti, projevující se iracionálními či nesmyslnými závěry. >> detail

Psychiatrické léčivé přípravky, které zmírňují projevy manické epizody a současně se užívají dlouhodobě k prevenci opakovaných výkyvů nálady, takže klesá riziko návratu manie i depresivních stavů. V praxi se řadí mezi stabilizátory nálady, typicky může jít například o lithium nebo některé látky původně používané u epilepsie.. >> detail

V mikrobiologii označení pro uspořádání bičíků, kdy jsou tyto vlasovité pohybové struktury umístěny na obou pólech buňky, takže mikroorganismus nese bičík na každém konci. Jde o jeden ze základních typů bičíkatosti využívaný při popisu a rozlišování pohyblivých bakterií. Název je odvozen z řec. amfi ve smyslu na obou stranách a z thrix, trichos jako vlas.. >> detail

(lat.) V hornictví a geologii jde o jemnou vláknitou, křehkou a snadno se rozpadající složku černého uhlí s typickým hedvábným leskem. Vzhledem připomíná drobivou, až práškovitou uhelnou hmotu a často se popisuje jako jedna z makroskopicky rozlišitelných uhelných složek vzniklých přeměnou zuhelnatělých rostlinných zbytků.. >> detail

Lékařský výraz pro zákrok, při němž se konkrementy ve společném žlučovodu cíleně rozruší nebo rozdrtí, aby je bylo možné následně vyjmout a obnovit volný odtok žluči. Název je odvozen z ř. choledochos (žlučovod) a ř. lithos (kámen) a používá se hlavně v chirurgii a endoskopii žlučových cest.. >> detail

Výraz odvozený od lat. efficax, označuje účinnost a výslednost působení, tedy schopnost nějakého prostředku nebo jednání přinést zamýšlený efekt.;V odborném kontextu, například v medicíně a farmacii, se používá pro vyjádření míry, s jakou léčba nebo látka prokazatelně vyvolá očekávaný účinek, často ověřované v kontrolovaných podmínkách.. >> detail

Výraz z lat. simplicitas označující nekomplikovanost a střídmý, přímočarý způsob projevu či života. V některých souvislostech může mít i zlehčující význam a odkazovat na naivní, málo promyšlené uvažování.. >> detail

filozoficko-etické pojetí, které považuje slast a příjemný prožitek za nejvyšší hodnotu a hlavní měřítko dobra, často spojené se snahou maximalizovat potěšení a omezovat utrpení. >> detail

(z lat. lympha, míza, a z řec. derma, kůže) chorobný stav kůže spojený s postižením kožního lymfatického systému, při němž může docházet k městnání mízy a následným změnám kůže, například k otoku a postupnému zhrubění kožního krytu.. >> detail