Nově přidaná cizí slova

SEC (U.S. Securities and Exchange Commission) je nezávislá federální regulační instituce USA, která dohlíží na kapitálové trhy, burzy a klíčové účastníky trhu (makléře, investiční poradce, fondy) a prosazuje federální zákony o cenných papírech. Jejím posláním je chránit investory, udržovat férové, řádné a efektivní trhy a podporovat získávání kapitálu, mimo jiné přes pravidla zveřejňování informací a vyšetřování a postihy tržních manipulací či podvodů. Vznikla v roce 1934 a vede ji komise pěti komisařů jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu. ; Zkratka SEC se v jiných kontextech používá také pro Southeastern Conference (sport) nebo jako „sec“ pro sekundu.. >> detail

Non-GAAP označuje finanční ukazatele, které nejsou vypočtené podle amerických účetních standardů GAAP, ale jsou firmou „upravené“ z nejbližší srovnatelné GAAP metriky, typicky o jednorázové, nepeněžní nebo „neprovozní“ položky (např. adjusted earnings, adjusted EBITDA). Smyslem bývá doplnit pohled na výkon firmy a usnadnit srovnání mezi obdobími, zároveň ale hrozí zkreslení, když se úpravy vybírají účelově. U veřejně komunikovaných non-GAAP metrik proto SEC vyžaduje, aby byly doprovázené nejbližší srovnatelnou GAAP hodnotou a jasnou číselnou rekonsiliací, a upozorňuje na prezentace, které mohou investory mást.. >> detail

GAAP je zkratka pro *Generally Accepted Accounting Principles*, tedy obecně uznávané účetní zásady a standardy používané v USA pro sestavení a prezentaci účetních výkazů tak, aby byly konzistentní, srovnatelné a věrně zobrazovaly hospodaření, přičemž pravidla pro nevládní subjekty vydává a udržuje FASB (včetně kodifikace ASC) a u emitentů dohlíží na vykazování také SEC. V praxi se vedle GAAP často uvádějí i ukazatele non-GAAP, což jsou „upravené“ metriky (např. adjusted earnings, adjusted EBITDA), které nejsou definované v GAAP a firma je sestavuje podle vlastních úprav, aby doplnila kontext. Zároveň ale mohou působit zavádějícím dojmem, proto SEC vyžaduje, aby byly prezentovány spolu s nejbližší srovnatelnou GAAP metrikou a s jasnou rekonsiliací, a zakazuje jejich použití způsobem, který by investory mátl; GAAP se někdy používá i obecně pro národní účetní pravidla mimo IFRS („local GAAP“) jako protiklad k mezinárodním standardům.. >> detail

EBIT je účetní ukazatel zisku před úroky a daněmi, který vyjadřuje výsledek hospodaření firmy bez vlivu struktury financování a daňového prostředí. Nezahrnuje úrokové náklady ani daň z příjmu, a proto se často chápe jako provozní zisk (podle toho, jak firma vykazuje neprovozní položky). Obvykle se bere jako tržby minus provozní náklady, případně se dopočítá z čistého zisku přičtením úroků a daní, a objevuje se jako mezisoučet ve výsledovce před čistým ziskem. Analytici ho používají pro srovnání firem a pro ocenění přes násobky typu EV vůči EBIT. Oproti EBITDA už zahrnuje odpisy a amortizaci, takže je konzervativnější, a oproti EBT ještě neodečítá úroky. U interpretace je vhodné hlídat mimořádné položky a rozdíly v účetních pravidlech, které mohou EBIT zkreslit.. >> detail

LLM je zkratka pro Large Language Model, tedy velký jazykový model: neuronovou síť (typicky architekturu transformer) předtrénovanou samoučením na obrovském množství textů tak, aby předpovídala další token a z toho generovala či porozuměla přirozenému jazyku. Nejznámější jsou generativní předtrénované modely typu GPT, které lze řídit promptem, případně doladit na konkrétní doménu nebo spojit s vyhledáváním, aby pracovaly s aktuálními podklady. V praxi se používají v chatbotech, sumarizaci, překladu, analýze dokumentů i asistenci při programování, zároveň ale mohou halucinovat, chybovat v detailech a přebírat zkreslení z tréninkových dat, proto je nutná kontrola výstupů a práce s citlivými údaji; LLM také znamená LL.M., postgraduální právnický titul Master of Laws.. >> detail

Gigafactory je označení pro obří, vysoce automatizovaný výrobní závod navržený pro produkci bateriových článků a bateriových systémů ve velmi velkých objemech (často v řádu gigawatthodin ročně), nejčastěji pro elektromobily a stacionární úložiště energie. Termín popularizovala Tesla pro své velkokapacitní tovární komplexy, kde se v jednom areálu soustřeďuje výroba článků, modulů, bateriových packů i souvisejících komponent, aby se dosáhlo úspor z rozsahu, snížily náklady a posílila kontrola nad dodavatelským řetězcem. V širším použití se „gigafactory“ říká i dalším mega-továrnám, které ve vysokých sériích vyrábějí klíčové technologie pro elektrifikaci.. >> detail

Štendr je hovorové (pův. z něm. Ständer) označení stojanu či konstrukce, nejčastěji prodejního stojanu na zavěšení oděvů na ramínkách, často pojízdného a výškově stavitelného, používaného v obchodech i doma jako dočasný věšák při třídění šatníku nebo sušení prádla; v divadelním slangu může znamenat stojan na reflektor nebo pojízdný stojan s kostýmy, takže se mluví o štendrech v zákulisí; v hornickém slangu pak svislou stojku výdřevy, tedy podpěru v dole. V prodejním prostředí se pod názvem štendr prodávají různé varianty od jednoduché rovné tyče až po konstrukce ve tvaru T či H, často s kolečky nebo policí. V běžné řeči se výraz někdy rozšiřuje i na jiné typy stojanů, když se řekne „dej to na štendr“, a skloňuje se jako mužský neživotný: štendr, štendru, štendrem, v množném čísle štendry.. >> detail

Carpaccio je italský předkrm, který tvoří velmi tenké plátky syrového masa nebo ryby servírované za studena a dochucené nejčastěji olivovým olejem a citronem, solí a pepřem, často s parmazánem, kapary nebo rukolou. Původní verze z hovězího vznikla v Benátkách v Harry’s Bar a připisuje se Giuseppe Ciprianimu, který ji v roce 1950 připravil pro zákaznici s omezením na vařené maso a pojmenoval podle malíře Vittore Carpaccia kvůli „červenobílým“ tónům. Dnes se názvem carpaccio označují i varianty z lososa či tuňáka nebo „zeleninové carpaccio“, kdy se stejným principem krájí například cuketa či červená řepa. Protože jde o syrovou surovinu, klíčová je čerstvost, správné chlazení a opatrnost u rizikových skupin.. >> detail

Kolimace je proces usměrnění rozbíhavých paprsků světla, částic nebo jiného záření tak, aby tvořily co nejrovnoběžnější svazek, případně aby měl svazek přesně vymezený průřez a směr, typicky pomocí čočky nebo zrcadla se zdrojem nebo obrazem v ohnisku a s clonou. Takto vzniklé „kolimované“ záření se chová jako by přicházelo z velké vzdálenosti, což je užitečné při kalibraci a testování optiky pomocí kolimátoru; kolimace také znamená seřízení optické soustavy tak, aby její prvky sdílely správnou optickou osu a dávaly maximálně ostrý obraz, například u Newtonova dalekohledu při nastavování sekundárního a primárního zrcadla. V radiologii a radioterapii se kolimací označuje i ohraničení svazku rentgenového nebo gama záření clonami, aby se zlepšilo zobrazení a omezilo ozáření okolí.. >> detail

Kolimační je přídavné jméno vztahující se ke kolimaci, tedy k usměrnění rozbíhavého záření do co nejrovnoběžnějšího svazku, případně k seřízení optické soustavy tak, aby její prvky byly správně vyrovnány na společné optické ose. V optice se proto mluví o kolimační čočce, kolimačním systému nebo kolimátoru, které „narovnávají“ paprsky a vytvářejí svazek s minimální divergencí (prakticky jako by vycházel z velké vzdálenosti). V astronomii se používají kolimační šrouby a kolimační pomůcky k doladění zrcadel či objektivu dalekohledu, protože i malé rozosnění zhorší kresbu a kontrast. V radiologii a dalších oborech se kolimační prvky uplatňují i k ohraničení svazku záření a omezení nežádoucího ozáření okolí.. >> detail