Nově přidaná cizí slova

Kryptoměna je typ digitální nebo virtuální měny, která používá kryptografii k zabezpečení transakcí, kontrole tvorby nových jednotek a ověřování převodu aktiv. Umožňuje bezpečné finanční transakce bez potřeby zprostředkovatelů, jako jsou banky. Na rozdíl od tradičních měn obvykle není vydávána centrální autoritou (jako je centrální banka). Funguje na decentralizované síti, obvykle založené na technologii blockchain, což je veřejná účetní kniha zaznamenávající všechny transakce. První a nejznámější kryptoměnou je Bitcoin, vytvořený v roce 2009 osobou nebo skupinou pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Od té doby vznikly tisíce dalších kryptoměn (např. Ethereum, Ripple, Litecoin), z nichž každá má své specifické vlastnosti a využití. Kryptoměny umožňují rychlé a levné transakce po celém světě a představují alternativu k tradičním fiat měnám vydávaným vládami.. >> detail

Frugalista je osoba, jejíž hlavní charakteristikou je výrazná spořivost a šetrnost, často s cílem dosáhnout finanční nezávislosti a předčasného odchodu do důchodu. Tito jedinci minimalizují své výdaje, například omezují spotřebu energie, vody, nevlastní automobil a vyhýbají se zbytečným nákupům. Ušetřené prostředky investují do finančních nástrojů, jako jsou akcie či fondy, aby co nejdříve dosáhli finanční svobody a mohli žít z pasivních příjmů. Termín "frugalista" je odvozen z anglického slova "frugal", což znamená skromný či hospodárný, a tento životní styl získal popularitu zejména po hospodářské krizi ve Spojených státech.. >> detail

počítače, Easter egg (doslova „velikonoční vajíčko“) je termín označující skrytou funkci, zprávu, obrázek nebo vtip úmyslně vložený tvůrci do médií, jako jsou počítačové programy, videohry, filmy či knihy, který není běžně přístupný a vyžaduje specifické akce k jeho odhalení (nestandardní kroky, jako kombinace kláves, dosažení konkrétního místa či splnění zvláštních podmínek). Termín pochází z tradice velikonočních vajíček (Easter eggs) a jejich hledání během Velikonoc, kdy jsou skrytá stejně jako tyto digitální překvapení. Pojem Easter egg vznikl v roce 1980, kdy programátor Warren Robinett skryl své jméno ve hře Adventure pro konzoli Atari jako reakci na tehdejší firemní politiku neuvádění jmen autorů. Od té doby se Easter eggy staly populárními a jsou často vkládány jako zábavné překvapení pro uživatele.. >> detail

Cameo je krátké, často překvapivé vystoupení známé osobnosti ve filmu, seriálu, divadelní hře, literárním díle nebo počítačové hře. Tato vystoupení bývají časově velmi krátká a často nejsou uvedena v titulcích, zejména pokud jde o režiséry, autory nebo producenty, kteří se objeví jako statisté. Termín pochází z anglického slova "cameo", které označuje reliéf na drahokamu, což odkazuje na to, že známou osobu lze okamžitě rozpoznat, podobně jako kamej. Příkladem je Alfred Hitchcock, který se objevil v malých rolích ve většině svých filmů. Dnes je nejčastěji spojován s filmovým průmyslem, kde se camea stala oblíbenou tradicí režisérů jako Stan Lee nebo Quentin Tarantino. Cameo se také používá k popisu krátkého vystoupení známé postavy v literárním díle, často jako pocta.;Původně se termín 'cameo' vztahoval k řezbářské technice, kdy byl obraz vyřezán v pozitivním reliéfu na drahokamu (často ónyxu, achátů či lastur) s kontrastními vrstvami barev. Tato technika byla oblíbená ve starověkém Řecku a Římě a zažila obrození během renesance a v 18. a 19. století.. >> detail

Elegický je přídavné jméno odvozené od slova elegie, které označuje literární nebo hudební útvar melancholického, teskného či smutného rázu. Pojem elegický se používá se k popisu nálady, tónu nebo stylu nejen u uměleckého díla, kdy vyjadřuje zármutek, nostalgii, melancholickou, tesknou atmosféru či rozjímání nad pomíjivostí života. V poezii může být spojováno s elegickým distichem (dvojverší), což je specifická veršová forma využívaná v antické literatuře. Termín se běžně uplatňuje nejen v literární teorii, ale i v širším kulturním a estetickém kontextu.. >> detail

Xenoglosie (z řeckých slov "xenos" – cizí a "glossa" – řeč, jazyk) je údajný paranormální jev, při kterém osoba v transu nebo hypnotickém stavu hovoří či rozumí cizímu jazyku, který se nikdy neučila. Tento fenomén zkoumá parapsychologie, avšak jeho existence nebyla vědecky prokázána. Termín zavedl v roce 1905 francouzský fyziolog Charles Richet. Xenoglosii je třeba odlišovat od glosolálie, která označuje mluvení nesrozumitelnými zvuky připomínajícími jazyk. Tento fenomén je často spojován s reinkarnačními vzpomínkami, kdy jedinec hovoří jazykem, který měl znát v minulém životě, nebo s případy posedlosti, kdy spirituální entita údajně komunikuje skrze médium. V parapsychologii je xenoglosie považována za možný důkaz přežití vědomí po smrti, ačkoliv vědecká komunita tento jev nepřijímá jako prokázaný a nabízí alternativní vysvětlení jako kryptomnezie (nevědomé vybavení dříve získaných, ale zapomenutých informací), produkce zvuků připomínajících cizí jazyk nebo podvod. Zkoumaných a dokumentovaných případů je velmi málo a většina z nich neposkytuje přesvědčivé důkazy o skutečném ovládání neznámého jazyka.. >> detail

VTOL (z anglického: Vertical Take-Off and Landing, tedy doslova: vertikální vzlet a přistání) je označení pro letadla a letecké prostředky schopné vzlétnout a přistát vertikálně bez potřeby vzletové a přistávací dráhy, což jim umožňuje operovat v prostorově omezených oblastech; tato schopnost je zajištěna různými technickými řešeními, jako jsou naklápěcí rotory (např. V-22 Osprey), vertikálně orientované proudové motory (např. Harrier nebo F-35B Lightning II), nebo kombinací vrtulí a křídel (např. Bell Boeing V-22 Osprey); mezi VTOL letadla patří také vrtulníky, které využívají rotory k vytvoření vztlaku, a moderní multikoptéry používané pro civilní i vojenské účely; výhodou VTOL letadel je jejich operační flexibilita, zatímco nevýhodami bývají vyšší technická složitost, větší spotřeba paliva a často nižší užitečné zatížení ve srovnání s konvenčními letadly.. >> detail

Normosomie je termín používaný v medicíně k popisu jedince s normální tělesnou stavbou a proporcemi, tedy takového, jehož výška a hmotnost jsou v souladu s obecně uznávanými standardy pro daný věk a pohlaví. Slovo normosomie složeno z latinského: 'norma', což znamená 'pravidlo' nebo 'standard', a řeckého 'sōma', které znamená "tělo". Tedy doslova jde o "standardní tělo" či "normální tělesnou stavbu".. >> detail

Umělecký nebo manipulativní digitální obsah vytvořený pomocí pokročilých algoritmů strojového učení, zejména založených na tzv. generativních adversariálních sítích (GAN). Pojem vznikl spojením slov „deep learning" (hluboké učení) a „fake" (falešný) a poprvé se objevil v roce 2017. Nejčastěji se jedná o realistická videa, na nichž vystupuje určitá osoba, jejíž tvář byla nahrazena tváří někoho jiného, nebo zvukové záznamy hlasu osoby generované počítačem. Technologie deepfake umožňuje vytvářet přesvědčivé padělky projevů známých osobností, politiků či celebrit, což vyvolává rostoucí obavy o důvěryhodnost mediálního obsahu a potenciální zneužití k dezinformacím, politické manipulaci nebo kybernetické šikaně. V reakci na toto riziko vznikají specializované nástroje pro detekci deepfake obsahu a legislativní opatření v mnoha zemích.. >> detail

(z angl. man – muž, spread – roztahovat se) je chování, při kterém muž sedí ve veřejné dopravě nebo veřejném prostoru s široce roztaženými nohami, zabírá tak více místa než je nezbytné a omezuje okolní cestující. Termín se rozšířil kolem roku 2013 na sociálních sítích a v roce 2014 se stal součástí kampaně newyorského dopravního podniku MTA zaměřené na zdvořilé chování v metru. Kritici považují manspreading za projev mužské dominance a privilegovanosti ve veřejném prostoru, zatímco obhájci argumentují anatomickými rozdíly mezi pohlavími. V některých městech, například v Madridu nebo Soulu, byly zavedeny proti manspreading zákazy a kampaně.. >> detail