Nově přidaná cizí slova

Míra a charakter výskytu zemětřesení v dané oblasti nebo časovém úseku, tedy jak často a jak výrazné otřesy se tam objevují.. >> detail

Ve stomatologii označuje skus, tedy způsob, jak se při dovření čelistí setkávají a vzájemně zapadají horní a dolní zuby. Popisuje kontakty žvýkacích ploch a jejich uspořádání, což má vliv na efektivní žvýkání a řeší se třeba při ortodoncii nebo zhotovování náhrad.;V medicíně znamená uzávěr, kdy se zablokuje průsvit dutého orgánu nebo se přeruší průtok v cévě. Typicky se tak popisuje neprůchodnost střeva způsobená konkrétní překážkou, která brání posunu obsahu, podobně může jít o cévní okluzi při ucpání trombem. Původ výrazu je v lat. occludere, tedy uzavírat.. >> detail

Dynamogeneze, výraz odvozený z řeckých slov dynamis a gennan, popisuje děj, při němž se v psychice rodí a postupně posiluje schopnost aktivně jednat, tedy mobilizace vnitřních sil, motivace a duševní výkonnosti.;V biologii a fyziologii se dynamogeneze chápe jako utváření a rozvoj tělesné síly a funkční kapacity organismu, typicky při přizpůsobování na zátěž, kdy roste schopnost podávat výkon.. >> detail

Výraz odvozený z lat. adeps-adipis a cera. Jde o voskovitě ztuhlou tukovou hmotu vznikající po smrti přeměnou tukové tkáně při specifickém typu rozkladu, typicky když je tělo delší dobu ve vodě, mokré půdě nebo v prostředí s omezeným přístupem vzduchu. Chemicky se uplatňuje saponifikace tělesných tuků, takže vzniká tzv. mrtvolné mýdlo, které může rozpad zpomalit a částečně konzervovat některé struktury.. >> detail

Objektivní přístrojová metoda, která při působení vnějších podnětů sleduje fyziologické projevy ženského sexuálního vzrušení, typicky přes snímání změn prokrvení a objemu tkání v oblasti zevních rodidel. Používá se hlavně ve výzkumu a klinické sexologii k hodnocení sexuální reakce.. >> detail

Označení pro poruchu zrání lymfatické, tedy lymfoidní tkáně, při níž se zárodečná centra v uzlinách či jiných místech imunitního systému nevytvářejí správně a současně chybějí plazmatické buňky. Tím může být narušena tvorba protilátek a vzniká sklon k oslabené imunitní odpovědi. Název je odvozen z řečtiny, kde předpona a- vyjadřuje nedostatek a kytos znamená buňka.. >> detail

metody výuky a výchovného působení, při nichž pedagog nebo vychovatel vede situaci zřetelně „shora“ a cíleně usměrňuje chování i učení, typicky stanovuje rámec a hranice, dává konkrétní pokyny, vyžaduje dodržování, používá řízené procvičování a opakování, vysvětluje a argumentuje, poskytuje zpětnou vazbu a pracuje s posilováním žádoucího jednání i se sankcemi při porušení dohod. >> detail

Z lat. rectum a vesica, označuje anatomický vztah ke konečníku a močovému měchýři, obvykle při popisu struktur v malé pánvi, například prostoru mezi těmito orgány u mužů.. >> detail

V mikroskopickém barvení označuje jev, kdy buňky nebo tkáně dokážou současně vázat více různých barviv, a proto se na preparátu zbarvují do více odstínů. V laboratorní hematologii se tak může popisovat i nález různě zbarvených, často nezralejších erytrocytů v krevním nátěru, což bývá spojováno se zvýšenou tvorbou červených krvinek.. >> detail

Latinské podstatné jméno ženského rodu s genitivem na -ae, označuje věnec nebo korunu, tedy kruhovou ozdobu nosenou na hlavě, a přeneseně i poctu či vyznamenání.;V medicíně a anatomii se tímto výrazem často popisuje věncovitý nebo prstencový okraj. Corona ciliaris je soubor paprsčitých řasnatých výběžků v řasnatém tělese oka, které souvisejí s akomodací a produkcí komorové vody. Corona dentis je korunková část zubu krytá sklovinou, zpravidla ta, která je viditelná nad okrajem dásně. Corona glandis označuje výrazný lem při přechodu žaludu. Corona mortis je cévní spojka v oblasti stydké kosti, často anastomóza mezi obturatorními a epigastrickými větvemi, klinicky důležitá pro riziko krvácení při pánevních výkonech.. >> detail