Vědní obor, který zkoumá dávný život na Zemi a jeho proměny v průběhu geologické minulosti, zejména na základě fosilií a stop po organismech zachovaných v horninách.. >> detail
Člověk se silným kladným vztahem ke zvířatům, který se o ně zajímá, rád s nimi tráví čas nebo podporuje jejich ochranu.;V odborném kontextu sexologie a psychiatrie označení pro jedince, u něhož se erotická či sexuální přitažlivost upíná ke zvířatům. Tento typ zájmu se obvykle řadí mezi parafilie a bývá posuzován i z hlediska welfare a ochrany zvířat.. >> detail
Genodermatóza označuje soubor kožních nemocí, u nichž je hlavní příčina vrozená nebo dědičně podmíněná. Jde o různé typy postižení kůže, které mohou mít rozmanité projevy a často se rozvíjejí už od raného věku. Termín vychází z řeckého pojmenování pro původ či rod a pro kůži a v praxi se u těchto stavů zvažuje i genetické pozadí.. >> detail
Filozofické stanovisko, podle něhož se nic neděje bez důvodu. Každý jev je vyvolán předchozími okolnostmi a z daných příčin pak nutně plyne určitý následek, takže průběh světa je v principu vázán kauzálními pravidly a není ponechán čisté náhodě.;Ve fyzice se tím často myslí obraz přírody typický pro klasickou mechaniku, kde z počátečního stavu a platných rovnic vychází jednoznačný další vývoj systému. Tento pohled se obvykle staví do kontrastu s popisem založeným na pravděpodobnosti, který je běžný v kvantové teorii.. >> detail
antis, odvozeno z l. ambulare (chodit), označuje ambulantního pacienta, tedy nemocného, který se může sám dostavit do zdravotnického zařízení na vyšetření nebo léčbu a obvykle nepotřebuje hospitalizaci ani trvalý pobyt na lůžku.. >> detail
Chirurgický zákrok, při němž se operativně oddělují a uvolňují srůsty postihující střevo, často vzniklé po zánětech nebo předchozích operacích, aby se zlepšila jeho pohyblivost či průchodnost. Název je odvozen z řeckých základů enteron střevo a tome řez.. >> detail
V medicíně jde o vývojovou poruchu, při níž se tkáň nebo orgán v průběhu růstu vytváří neobvyklým způsobem, má změněnou stavbu a někdy i zhoršenou funkci. Pojem je odvozen z řec. dys- a slovesa plassein. V histopatologii se tímto označením popisují také změny epitelu s poruchou zrání a buněčnými atypiemi, které mohou představovat předstupeň závažnějších onemocnění. U kostní formy se normální kostní dřeň místy nahrazuje vazivem a současně vzniká nepravidelně uspořádaná nezralá kost, což se může projevit deformitami, bolestí a vyšší náchylností ke zlomeninám.. >> detail
Standardizovaný neuropsychologický úkol, při němž vyšetřovaná osoba tužkou postupně propojuje označené body do souvislé trasy. Z výkonu se usuzuje hlavně na rychlost a plynulost práce, schopnost vizuálního vyhledávání a udržení pozornosti, a také na exekutivní funkce jako přepínání mezi pravidly. Test se využívá například při posuzování kognitivního zpomalení a poruch pozornosti.. >> detail
Serigrafie je umělecká grafická technika založená na sítotisku, při níž se barva protlačuje přes jemnou síťovinu napnutou v rámu na papír, textil, plast, kov nebo jiný podklad. Netisknoucí místa síta jsou zakryta šablonou nebo nepropustnou vrstvou (často vytvořenou fotochemickou cestou), zatímco otevřenými místy prochází barva pomocí stěrky. Každá barva se obvykle tiskne samostatně, takže vícebarevný obraz vzniká postupným soutiskem několika vrstev. Původně se používalo hedvábné síto, odtud také označení odvozené z latinského sericum, tedy hedvábí, a řeckého grafein, tedy psát nebo kreslit. Dnes se častěji používají syntetické tkaniny. Serigrafie je ceněna pro syté barevné plochy, výrazný krycí nános barvy, možnost práce s velkým formátem a dobrou opakovatelnost tisku. V umění se uplatňuje při tvorbě autorských grafických listů, plakátů a limitovaných edic (omezených většinou na 200 a méně tisků). V širším technickém smyslu souvisí se sítotiskem používaným také v reklamě, potisku textilu, průmyslovém značení nebo výrobě dekorativních předmětů. Od běžné reprodukce se autorská serigrafie liší tím, že je výsledkem řízeného grafického procesu, často číslovaného a podepsaného autorem.. >> detail
V kontextu teorie chaosu jde o jev, kdy i nepatrná odchylka v počátečních podmínkách nelineárního, byť deterministického systému může postupně narůstat a po určité době vést k výrazně jinému průběhu, což omezuje spolehlivost dlouhodobých předpovědí, typicky u atmosférických procesů.;V obecné rovině se tím obrazně myslí, že zdánlivě drobný podnět nebo rozhodnutí může spustit řetězec návazných událostí a vyústit v překvapivě velký dopad.. >> detail