Chemický prvek označovaný jako polokov: převážně se chová jako nekov, ale některé jeho vlastnosti připomínají kovy, často má částečný kovový lesk a v praxi se může uplatnit jako polovodič. Bývá umístěn na rozhraní kovů a nekovů v periodické tabulce, například křemík nebo bór.. >> detail
Onemocnění dřevin, při němž dřevo postupně degradují dřevokazné houby, což vede k jeho trouchnivění a oslabení kmene či větví. Jde o typ hniloby, která se často rozvíjí v poraněných nebo již odumírajících částech stromu.. >> detail
Lékařský termín pro neobvyklé svěšení či sestup příčného tračníku, tedy části tlustého střeva uložené napříč břichem, do nižší polohy v dutině břišní. Často souvisí s ochabnutím závěsných vazů a může se projevit tlakem v břiše nebo sklonem k zácpě.. >> detail
Výraz je převzatý z řečtiny, vychází ze základu xenos ve významu cizí a odkazuje na vznik z vnějšího, nepatřícího zdroje. Označuje tedy něco xenogenního, tedy pocházejícího mimo daný organismus nebo druh, například cizorodý materiál, antigen či tkáň využívanou v biologii a medicíně.. >> detail
získat rovnocenné postavení a stejná práva, vymanit se z podřízenosti nebo závislosti a stát se samostatným subjektem, který může rozhodovat o vlastním životě, často v rámci společenských či právních změn například u žen nebo různých menšin. >> detail
V latině označuje člověka, který má potřebu hodně mluvit, často až příliš dlouze a bez velké selekce toho, co je podstatné. Používá se pro upovídaného, někdy i lehce žvanivého jedince, který rád vede řeč a jen obtížně se zastaví.. >> detail
V psychoanalytické teorii jde o rané předškolní období psychosexuálního zrání, v němž se pozornost a prožívání dítěte výrazně vážou k pohlavním orgánům. V této etapě se typicky objevují fantazie a vnitřní konflikty kolem vztahu k rodičům, například soupeření s rodičem stejného pohlaví a silná citová vazba k rodiči opačného pohlaví, přičemž u dívek se popisuje obdobný vzorec v jiné terminologii. Následná identifikace s rodičem stejného pohlaví se dává do souvislosti i s utvářením svědomí a přejímáním rodinných pravidel, jak to popsal Sigmund Freud a později rozpracovaly další psychologické směry.. >> detail
Vztahující se k oblasti pod jazykem, tedy k podjazykové části dutiny ústní. V medicíně se tímto označením často popisuje i způsob podání léčiva, kdy se přípravek nechá rozpustit pod jazykem a účinné látky se mohou rychle vstřebat přes sliznici.. >> detail