Nově přidaná cizí slova

V řeckých bájích je to olympijské božstvo spjaté s ohněm a prací s kovy, patron kovářů a řemeslné zručnosti, jemuž se připisuje zhotovování výjimečných předmětů pro bohy.. >> detail

Druh věštby, při němž se k předpovědím a výkladu znamení používají drobné kamínky nebo oblázky, například jejich losování či uspořádání do vzorů.. >> detail

Osoba, které byla svěřena správa či dohled nad cizími záležitostmi nebo majetkem a která jedná na základě pověření jiného, často v právním kontextu jako správce svěřeného fondu ve prospěch oprávněných osob.. >> detail

Termín odvozený z lat. radius. Vyjadřuje, jak škodlivé mohou být radioaktivní nuklidy, pokud se dostanou do těla a jejich ionizující záření působí zevnitř na živé tkáně. Důsledkem může být buněčné poškození a následné poruchy funkcí orgánů, přičemž míra rizika závisí mimo jiné na druhu záření, na tom, kam se látka v organismu ukládá, a jak dlouho v něm přetrvá.. >> detail

Krevní msta, tedy zvyková forma odplaty, kdy příbuzenstvo usiluje o potrestání smrti nebo ublížení členu rodiny a mezi rody pak může vzniknout řetězec dalších odvet.. >> detail

V medicíně označení pro léčebný postup vycházející z podávání kyslíku jako terapie. Kyslík se pacientovi cíleně dodává, typicky vdechováním přes masku, nosní kanylu nebo při řízené ventilaci, aby se zlepšilo okysličení tkání a zvládaly se stavy spojené s jeho nedostatkem.. >> detail

Hyperstenický habitus je v medicíně tradiční označení jednoho z typů tělesné konstituce. Popisuje člověka s robustní, podsaditou stavbou těla, zpravidla menšího vzrůstu, se silnější kostrou, širším trupem, dobře vyvinutým svalstvem a často také výraznější vrstvou podkožního tuku. V klasickém členění stojí vedle normostenického habitu, který odpovídá přibližně vyváženým tělesným proporcím, a astenického habitu, pro nějž je příznačná štíhlá postava, gracilní kostra a dlouhý plochý hrudník. Pojem se používá hlavně při celkovém fyzikálním vyšetření pacienta, kdy lékař stručně zaznamenává vzhled a proporce těla. Hyperstenický habitus není nemoc ani samostatná diagnóza a nelze jej automaticky ztotožnit s obezitou. Člověk může mít robustní konstituci i bez nadměrného množství tuku, zatímco skutečný stav výživy se posuzuje dalšími metodami, například podle indexu tělesné hmotnosti (BMI), obvodu pasu a tělesného složení. Označení vychází z předpony hyper-, vyjadřující zvýšenou míru, a z řeckého sthenos, síla. Nositel této konstituce se označuje jako hyperstenik a ve starších typologiích také jako pyknik.. >> detail

Hyperstenický je odborné přídavné jméno užívané v lékařství pro něco zvýšeně silného, intenzivního nebo reaktivního. Nejčastěji se vyskytuje ve spojení hyperstenický habitus, jímž se v tradičním popisu tělesné konstituce označuje podsaditá, robustně stavěná postava, zpravidla s menším vzrůstem, silnější kostrou, širším trupem a dobře vyvinutým svalstvem. Člověk s tímto habitem může mít větší podíl tukové tkáně nebo sklon k obezitě, samotné označení však obezitu nediagnostikuje a stav výživy je třeba hodnotit samostatně. Vedle hyperstenického typu se tradičně rozlišuje typ normostenický a astenický. V některých starších lékařských popisech se jako hyperstenické označují rovněž dráždivé projevy související se zvýšeným napětím, pohyblivostí nebo reaktivitou orgánu; v geologii a mineralogii znamená hyperstenický obsahující hypersten nebo s tímto minerálem související, například hyperstenický andezit či syenit. Hypersten je tradiční označení minerálu ze skupiny ortopyroxenů. Lékařský výraz vychází z předpony hyper-, zvýšený či nadměrný, a z řeckého sthenos, síla. Jeho významovým protějškem je hypostenický.. >> detail

Zánětlivé postižení tříselných mízních uzlin, které se projeví jejich výrazným zduřením, často i bolestivostí a někdy tvorbou hnisu. Klasicky se popisuje u moru, tedy pestis bubonica, podobný nález však může vznikat i při dalších infekcích v oblasti pánve nebo dolních končetin.. >> detail

Promyšlené směřování jednání k určitému výsledku, tedy chování vedené záměrem a volbou, nikoli pouhou náhodou nebo automatickým zvykem.;Ve filozofii a fenomenologii jde o rys vědomí a duševních stavů, že se vždy k něčemu vztahují, mají svůj předmět, například přesvědčení, přání nebo obavy jsou vždy „o něčem“.;V pragmatice a teorii komunikace označuje mluvčí záměr, který stojí za sdělením a ovlivňuje, jak má být výpověď vyložena, včetně nepřímo naznačených významů.. >> detail