V psychiatrii a klinické psychologii jde o poruchu osobnosti z okruhu tzv. podivínských (cluster A), pro kterou je typické dlouhodobé odtažení od lidí a omezené emoční prožívání i jeho projev. Člověk může působit chladně, rezervovaně a málo sdílně, vyhledává samotu a vztahy udržuje spíše na distanc. Nezřídka ho příliš neoslovují běžné společenské zvyklosti a může je přehlížet, na pochvalu i výtky reaguje navenek téměř bez emocí a někdy bývá vůči druhým hodnotící či kritický. Často je silně zaměřený na vnitřní svět, fantazie a introspekci a v konfliktech může vinu připisovat spíše okolí. Tento vzorec se obvykle objevuje už v rané dospělosti a na rozdíl od schizofrenie nebývá provázen psychotickými příznaky.