Lékařský termín pro thymom, tedy novotvar vycházející z tkáně a buněk brzlíku, obvykle uložený v přední části mezihrudí. Název je odvozen z řec. thymos (brzlík) a kytos (buňka) a u části nemocných může souviset i s autoimunitními projevy, například myasthenia gravis.. >> detail
V mikrobiologii se tím míní gramnegativní tyčinkovité bakterie, které dobře rostou za přítomnosti kyslíku a často se vyskytují v trávicím traktu, zejména ve střevě. Označení je odvozeno z řec. aer, tedy vzduch. Jako typický zástupce se uvádí Enterobacter aerogenes, který je v novějších klasifikacích často řazen jako Klebsiella aerogenes a může se podílet i na některých infekcích u oslabených jedinců.. >> detail
Odvozeno od lat. papula, tedy pupínek. Označuje útvar nebo změnu na povrchu, která má podobu papuly, bývá lehce vyvýšená a působí jako drobný pupínek, typicky v popisu kožních projevů.. >> detail
Příslušníci konspiračních spolků s revolučním programem, které vznikaly v období po napoleonských válkách hlavně v Itálii a jejich myšlenky se šířily i za hranice do dalších částí západní Evropy. Vystupovali proti absolutistické moci, usilovali o ústavní pořádek a širší občanské svobody a kvůli utajení využívali krycí označení, symboliku a rituály odkazující k pálení dřevěného uhlí.. >> detail
Lienopatie je lékařské označení pro obecné, blíže neurčené onemocnění nebo poruchu sleziny. Název vychází z lat. lien (slezina) a z ř. pathos (nemoc) a používá se tehdy, když není povaha postižení sleziny přesněji určena.. >> detail
Neuropsychologická porucha zrakové percepce, při níž je člověk schopen v jedné chvíli zachytit a vědomě zpracovat jen jeden vybraný prvek scény, například jeden předmět nebo jen část jeho tvaru, zatímco ostatní podněty jako by „mizely“. Důsledkem je neschopnost poskládat více současně viděných informací do smysluplného celku, což se může projevit i potížemi při čtení. Obvykle se popisuje jako součást Balintova syndromu a často souvisí s poškozením zadních oblastí mozkové kůry.. >> detail
V medicíně označení pro druh pneumokoniózy, kdy se v plicích ukládá jemný minerální prach, zejména oxid křemičitý nebo vápenné částice. Dlouhodobá expozice při práci v prašném prostředí může vést k chronickému dráždění a postupnému vazivovatění plic. Původ výrazu se vykládá z řec. chalix ve významu křemen nebo vápno.. >> detail
V radiologii název pro rentgenový obraz, tedy záznam pořízený tak, že rentgenové záření projde částí těla a podle míry jeho pohlcení vznikne na záznamovém médiu obraz světlých a tmavých míst. Původně se ukládal na fotografický film, v současnosti se často vytváří digitálně.. >> detail