Nově přidaná cizí slova

stav, kdy je u člověka zachovaná přiměřená obratnost a schopnost správně provádět naučené, cílené úkony, typicky bez poruch plánování a provedení pohybu, případně i bez obtíží v realizaci řečových výkonů. >> detail

Termín vzniklý ze spojení l. frigus (chlad) a ř. therapeia (léčení) označuje léčbu působením chladu, tedy kryoterapii. V praxi jde o cílené ochlazování tkání, které se využívá třeba k tlumení bolesti nebo ke zmírnění zánětlivé reakce.. >> detail

Dysstázie označuje poruchu stability ve stoji, kdy je postoj nejistý a udržení stání je pro člověka obtížné, často až s potřebou opory. V medicíně se tento stav popisuje například u potíží s rovnováhou nebo při některých neurologických poruchách.. >> detail

obecně označuje místo nebo otvor, kterým se vstupuje dovnitř, tedy přístup do prostoru či objektu;v medicíně se užívá pro ústí nebo počáteční část tělesného kanálu či dutiny, například vstup do pochvy nebo do jiné anatomické struktury;v liturgii se tím může myslet úvodní část bohoslužby, zejména vstupní zpěv na začátku mše. >> detail

Cizokrajný keř až menší strom, v botanice vedený jako quassia amara. Je známý výrazně hořkým dřevem a kůrou, z nichž se připravují hořké výtažky využívané například v tradičním léčitelství a někdy i v prostředcích proti hmyzu.. >> detail

Výtvarné dílo sestavené ze vzájemně navazujících obrazových ploch, které dohromady tvoří jeden celek. Často jde o malbu nebo reliéf na panelech spojených tak, že se dají rozevřít či zavřít, typicky v sakrálním umění.;V antickém prostředí dvojice k sobě připojených psacích destiček, které se daly skládat jako kniha. Vnitřní strana bývala upravená pro opakované psaní, například s voskovou vrstvou, a sloužila k poznámkám i úředním zápisům.. >> detail

Označení pro obrazový záznam pořízený rentgenovým zářením, tedy radiografický snímek (od ř. gramma ve významu zápisu), který zachycuje vnitřní struktury těla na filmu nebo digitálním detektoru a používá se zejména v diagnostice.. >> detail

Ve farmacii a rostlinném léčitelství jde o vodní výtažek z léčivých rostlin, tedy nálev nebo výluh připravený tak, že se droga zalije vodou a nechá se vylouhovat, většinou bez dlouhého varu. Pojmenování vychází z latinského infundere, ve smyslu vlévat. Tento způsob se používá hlavně pro získání látek, které se ve vodě dobře rozpouštějí, a nálev se často připravuje čerstvý, protože se snadno znehodnocuje. V praxi se lze setkat i se zahuštěnou, koncentrovanou formou označovanou jako Infusum concentratum nebo se směsnými nálevy z konkrétních rostlin, například Infusum digitalis.. >> detail

Anatomický termín odvozený z lat. palatum a os etmoidale, který se používá pro označení struktur v oblasti lebky, jež mají vztah jak k patru, tak k čichové kosti, typicky například u jejich vzájemného spojení nebo přilehlých částí nosní dutiny.. >> detail

onis, f. (z l. bis ve významu dvojí, l. furca vidlice) označení pro vidlicové větvení, tedy místo, kde se jeden útvar rozdělí do dvou hlavních ramen. V medicíně a anatomii se tím popisuje například rozdělení aorty na pánevní tepny nebo rozštěpení průdušnice směrem k hlavním průduškám, obdobně i u dalších velkých cév.. >> detail