Slovník cizích slov .net

Nově přidaná cizí slova

Tandem patientia victrix(lat.).

Latinské rčení říká, že když člověk vydrží a nenechá se zlomit překážkami, trpělivost se v dlouhodobém pohledu prosadí a nakonec přinese vítězství nebo úspěch.. >> detail

media

V anatomii jde o tunica tvořící prostřední část stěny krevních cév. Nachází se mezi vrstvou intima a vnější adventitia a je složena zejména z hladké svaloviny a elastických vláken, takže se podílí na zúžení a rozšíření cévy.. >> detail

bryja

(z němčiny Brei) nářeční pojmenování pro kašovitou, rozvařenou hmotu k jídlu, někdy i řidší pokrm blízký polévce, obvykle chápaný jako fádní strava bez výraznější chuti.. >> detail

egoistická sebevražda

Egoistická sebevražda je sociologický pojem označující jeden z typů sebevraždy v teorii francouzského sociologa Émila Durkheima. Souvisí s nedostatečnou sociální integrací, tedy se slabým začleněním jednotlivce do společenských skupin, vztahů a společných hodnot. Durkheim vycházel z předpokladu, že pevné sociální vazby poskytují člověku pocit příslušnosti, smyslu a závazků vůči ostatním. Pokud jsou tyto vazby oslabeny, jednotlivec je ve větší míře odkázán sám na sebe a může postrádat oporu poskytovanou rodinou, náboženským společenstvím, komunitou nebo širší společností. Durkheim tento stav označoval jako nadměrnou individualizaci. Ve svých analýzách zkoumal například vztah mezi sebevražedností a náboženskou příslušností, rodinným stavem nebo politickou a společenskou soudržností. Nešlo mu především o osobní sobeckost konkrétního člověka, jak by mohl naznačovat běžný význam slova egoistický, ale o sociologickou míru začlenění jednotlivce do společnosti. Egoistická sebevražda tvoří v Durkheimově typologii protiklad altruistické sebevraždy. Zatímco egoistickou spojoval s nedostatečnou sociální integrací, altruistickou naopak s integrací nadměrnou. Další dvojici představují anomická a fatalistická sebevražda, které souvisejí s nedostatečnou, respektive nadměrnou sociální regulací. Pojem pochází z Durkheimova díla Le Suicide z roku 1897 a představuje součást sociologické teorie sebevražednosti, nikoli samostatnou psychiatrickou diagnózu.. >> detail

anomická sebevražda

Anomická sebevražda je sociologický pojem označující jeden z typů sebevraždy v teorii francouzského sociologa Émila Durkheima. Je spojena s anomií, tedy stavem oslabení nebo narušení společenských norem a regulačních mechanismů, které člověku poskytují pravidla, omezení a orientaci v životě. Durkheim spojoval anomickou sebevraždu s nedostatečnou sociální regulací. Pokud se společenské poměry rychle mění, dosavadní pravidla a očekávání mohou ztratit svou platnost dříve, než se vytvoří nová. Jedinec pak může ztrácet pevné měřítko pro své potřeby, cíle a očekávání a dostávat se do stavu nejistoty a dezorientace. Anomie může podle Durkheima vznikat při hospodářských krizích, ale také při náhlém hospodářském růstu a prudkém zvýšení prosperity. Rozhodující není samotné zhoršení životních podmínek, nýbrž narušení dosavadního společenského řádu a rovnováhy. Prudká změna může oslabit normy, které do té doby usměrňovaly očekávání a aspirace jednotlivce. Anomická sebevražda patří do Durkheimovy typologie založené na míře sociální integrace a regulace. Egoistickou a altruistickou sebevraždu spojoval především s nedostatečnou, respektive nadměrnou sociální integrací, zatímco anomická sebevražda souvisí s nedostatečnou regulací. Jejím protějškem je fatalistická sebevražda, spojovaná s nadměrnou sociální regulací. Pojem pochází z Durkheimova díla Le Suicide z roku 1897 a představuje sociologický model vysvětlující rozdíly v sebevražednosti prostřednictvím společenských podmínek, nikoli samostatnou psychiatrickou diagnózu.. >> detail

anomická sebevražda

Anomická sebevražda je sociologický pojem označující jeden z typů sebevraždy v teorii francouzského sociologa Émila Durkheima. Je spojena s anomií, tedy stavem oslabení nebo narušení společenských norem a regulačních mechanismů, které člověku poskytují pravidla, omezení a orientaci v životě. Durkheim spojoval anomickou sebevraždu s nedostatečnou sociální regulací. Pokud se společenské poměry rychle mění, dosavadní pravidla a očekávání mohou ztratit svou platnost dříve, než se vytvoří nová. Jedinec pak může ztrácet pevné měřítko pro své potřeby, cíle a očekávání a dostávat se do stavu nejistoty a dezorientace. Anomie může podle Durkheima vznikat při hospodářských krizích, ale také při náhlém hospodářském růstu a prudkém zvýšení prosperity. Rozhodující není samotné zhoršení životních podmínek, nýbrž narušení dosavadního společenského řádu a rovnováhy. Prudká změna může oslabit normy, které do té doby usměrňovaly očekávání a aspirace jednotlivce. Anomická sebevražda patří do Durkheimovy typologie založené na míře sociální integrace a regulace. Egoistickou a altruistickou sebevraždu spojoval především s nedostatečnou, respektive nadměrnou sociální integrací, zatímco anomická sebevražda souvisí s nedostatečnou regulací. Jejím protějškem je fatalistická sebevražda, spojovaná s nadměrnou sociální regulací. Pojem pochází z Durkheimova díla Le Suicide z roku 1897 a představuje sociologický model vysvětlující rozdíly v sebevražednosti prostřednictvím společenských podmínek, nikoli samostatnou psychiatrickou diagnózu.. >> detail

altruistická sebevražda

Altruistická sebevražda je sociologický pojem označující sebevraždu spojenou s velmi silným začleněním jednotlivce do určité sociální skupiny, jejíž hodnoty, zájmy nebo požadavky staví člověk nad vlastní život. Jedinec může svou smrt chápat jako povinnost, oběť nebo jednání ve prospěch skupiny. Pojem zavedl francouzský sociolog Émile Durkheim ve své práci o sebevraždě z roku 1897. Altruistickou sebevraždu spojoval s nadměrnou sociální integrací, při níž individualita a osobní zájmy ustupují kolektivním normám a hodnotám. Je tak protikladem egoistické sebevraždy, kterou Durkheim spojoval naopak s nedostatečným začleněním člověka do společnosti. Durkheim rozlišoval několik forem altruistické sebevraždy. Obligátní altruistická sebevražda vyplývá ze společenské povinnosti, fakultativní neboli volitelná z kulturně podporovaného či oceňovaného jednání a akutní altruistická sebevražda z krajního sebeobětování založeného na úplném podřízení jednotlivce kolektivním hodnotám. Termín patří především do sociologické teorie sebevraždy a neoznačuje samostatnou psychiatrickou diagnózu. V širším použití se někdy vztahuje také na vědomé obětování vlastního života ve prospěch jiných lidí nebo skupiny, avšak Durkheimovo pojetí je užší a zdůrazňuje především vztah mezi sebevražedným jednáním a mírou sociální integrace.. >> detail

digitus quintus (lat.)

V anatomii jde o pátý prst ruky, běžně nazývaný malíček, tedy nejzevnější prst na ulnární straně dlaně, který se v odborné latině může označovat také jako digitus minimus.. >> detail

Vitae non scholae discimus (lat.)

Smysl vzdělávání spočívá v tom, že si osvojujeme poznatky a dovednosti použitelné v reálném životě a do budoucna, ne jen kvůli školním požadavkům, známkám nebo zkouškám.. >> detail

Auria via media

Vyjadřuje představu, že k pravdivému a rozumnému závěru se často dospěje spíše mezi dvěma krajními postoji, tedy volbou vyvážené střední cesty.. >> detail

|< Na začátek   < Předchozí   626  627  628  629  630  Další >

Nová slova: deposice, Basilica maior, pubertální akcelerace, aptyalismus, piezokeramika, preciozita, tubeless . . . . . . > další nová slova

© 2006-2026 Slovník cizích slov.net

Jakékoliv nedovolené kopírování slovníku je trestné a bude postihováno dle autorského zákona a legislativy EU..