Latinské přídavné jméno odvozené z l. fungus a l. caedere, které popisuje něco s účinkem proti houbám, tedy schopné houby zahubit nebo alespoň výrazně omezit jejich růst, například u přípravků proti plísním.. >> detail
souhrn dějů, které vedou ke zrodu hornin a k jejich dalším proměnám v průběhu času, včetně vlivu prostředí, například tlaku, teploty a chemického složení. >> detail
uplatnění sankce spočívající v povinnosti zaplatit určitou částku jako postih, nejčastěji ve formě pokuty nebo obdobného finančního opatření. >> detail
takový, u něhož je výrazně zvýšená šance, že nedopadne dobře a může vyústit ve škodu, například ve finanční ztrátu, proto obvykle vyžaduje větší opatrnost a zajištění. >> detail
Malý stánek nebo pult typu bufetu, který nabízí rychle dostupné jídlo a pití, často v samoobslužném režimu. Typicky jde o drobné svačiny jako sendviče, pečivo či balené pochutiny, někdy doplněné o prodej přes automat.. >> detail
Lékařský výraz pro stav, kdy je v krvi prokazatelná levulóza, dnes běžně označovaná jako fruktóza, tedy ovocný cukr. Název je odvozen z l(a)evulosum a z haima (krev) a může být pozorován například u poruch zpracování fruktózy v organismu.. >> detail
Postoje lze chápat jako naučené dispozice hodnotit a následně i jednat vůči opakovaně se objevujícím podnětům, například lidem, skupinám, věcem, tématům nebo situacím, a to poměrně ustáleným způsobem. Tento způsob může být příznivý či odmítavý, případně smíšený a nemusí se vždy projevit navenek stejně silně. Postoje nejsou zpravidla vrozené, vznikají a proměňují se během ontogeneze v procesu socializace, tedy vlivem zkušeností, učení, nápodoby a kulturních norem. Výrazně je formuje sociální prostředí, protože jsou úzce propojené s tím, co je ve skupině považováno za přijatelné nebo správné, a často se stabilizují v přímé interakci s druhými. Na jejich podobu může působit i širší veřejný diskurz a média, obvykle však menší dopad mívají zdroje, které nejsou součástí každodenních vztahů. V sociální psychologii se také zdůrazňuje, že postoj zahrnuje složku poznávací, emoční i tendenci k určitému chování, přičemž může být vyjádřený vědomě i skrytě.. >> detail
Z lat. vermis, červ: přídavné jméno pro něco, co má červovitý vzhled nebo kresbu připomínající drobné červíky či jejich chodbičky, obvykle velmi jemné a nenápadné.. >> detail
Jsou to rostliny, kterým vyhovují stanoviště s půdou o zhruba neutrální reakci, takže se jim daří tam, kde půda není výrazně kyselá ani zásaditá a podmínky pro příjem živin bývají poměrně vyrovnané.. >> detail
Česká filozofka a komenioložka, tedy specialistka na výzkum díla a myšlenkového odkazu Jana Amose Komenského. Ve svých studiích se soustředila na dějiny filozofie a proměny filozofických směrů, zabývala se také metodologickými otázkami společenských věd, teorií hodnot (axiologií) a etikou. Působila jako univerzitní pedagožka v Praze a na akademické půdě mimo ni. Z jejích známějších prací lze uvést například Zrození filosofie, Dějiny etických teorií či Étos a práce, vedle toho publikovala i texty věnované filozofii dějin a krizi klasického filozofického myšlení.. >> detail