Medicínský termín pro vrozenou vývojovou vadu, kdy se ovarium nevytvoří vůbec, případně zůstane jen ve formě nevyvinutého rudimentu. Pojmenování vychází z řeckého alfa privativum vyjadřujícího zápor a z latinského ovarium. Stav může souviset s poruchami puberty, chyběním menstruace a neplodností.. >> detail
Hovorový, často expresivní výraz pro okázalé předvádění se a přetvářku, kdy někdo jen dělá dojem, že je jeho jednání vznešené nebo zvlášť hodnotné, ale ve výsledku jde spíš o prázdné řečnění a vymlouvání. Lze ho užít i v jednotném čísle. Ve spojeních s dělat vyjadřuje zbytečné cavyky a otálení, člověk dělá drahoty, vykrucuje se nebo se zbytečně naparuje. V obratech se s někým pak znamená jednat přehnaně obřadně či s neúměrnými ohledy, jako by nebylo možné jít rovnou k věci, a v odmítavém zvolání se tím říká, že na podobné okolky není čas ani důvod.. >> detail
Výraz založený na řec. fantasma ve smyslu přelud a řec. moria jako pošetilost. Jde o označení stavu slabomyslnosti či výrazně snížených rozumových schopností, který je provázen bludnými představami a přeludy, v dnešní psychiatrii by se obvykle popsal modernějšími pojmy.. >> detail
Podstatné jméno středního rodu s významem malé klubko či kompaktní shluk, třeba spleť vláken nebo cév. V praxi se často setkáš s podobou glomerulus, která je sice rozšířená, ale z hlediska latiny se pokládá za chybnou.. >> detail
V neurofyziologii jde o typ povrchového kožního čití, které zajišťuje hlavně vnímání méně přesně lokalizovaných, biologicky varovných podnětů, typicky bolesti a změn teploty. Oproti epikritické citlivosti je toto čití hrubší a poskytuje méně detailní informaci o místě a charakteru podnětu.. >> detail
Termín používaný v buněčné biologii pro trávicí váček související s autofagií, typicky vznikající splynutím autofagosomu s lysozomem. Uvnitř se v kyselém prostředí působením hydrolytických enzymů rozkládá vlastní buněčný materiál, hlavně opotřebené či poškozené organely a další součásti cytoplazmy, přičemž vzniklé produkty může buňka znovu využít. Etymologicky vychází z ř. autos (sám) a ř. lyein (rozpouštět).. >> detail
Člověk, který má vyhraněný odpor k učenosti a kulturnímu rozvoji, zvlášť k akademickému vzdělání a umění. Typicky pohrdá intelektuální prací i tvůrčí činností, jako by „nenáviděl múzy“ (z řeckého miso- a Mousa).. >> detail
Soubor společenských i institucionálních pravidel, které mají zajistit férové zacházení s lidmi bez ohledu na pohlaví či genderovou identitu, podporovat srovnatelné šance například ve vzdělávání a zaměstnání a předcházet nerovnému zacházení, stereotypům a diskriminaci. V praxi se promítají do zákonů, školních řádů i interních politik organizací.. >> detail
Přetvářet příběh nebo látku do podoby dramatu vhodného pro jeviště či jiné uvedení a zároveň událostem při popisu či hodnocení dodávat vyhrocený, teatrální ráz, někdy až tak, že se jejich vážnost zbytečně zveličuje.. >> detail
Slovenský psycholog a univerzitní pedagog, který vyrůstal ve středoslovenském venkovském prostředí a k vědě se propracoval přes studia v Lučenci a následně na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se zaměřil mimo jiné na psychologii. Po ukončení studia působil nejprve jako asistent na vysoké škole v Banské Bystrici, později vyučoval a odborně pracoval v Bratislavě na univerzitním pracovišti psychologie a také ve Slovenské akademii věd v oblasti experimentální psychologie. V dalších letech se výrazně zapsal do vysokoškolské výuky v Trnavě a v Trenčíně, kde se zapojil i do akademického vedení školy. Patřil k osobnostem, které pomáhaly nastavovat podobu výuky experimentální psychologie v tehdejším Československu a prosazovaly systematický přístup k výzkumu, měření a interpretaci psychologických jevů. Publikoval odborné i popularizační texty, vystupoval v médiích a je známý především jako autor a spoluautor ceněných učebnic a příruček, které srozumitelně uváděly do obecné, sociální i experimentální psychologie a často se dotýkaly také témat dospívání a citového prožívání mladých lidí. Zemřel v roce 2004 v Trenčíně.. >> detail