Jde o nehmotné složky organizační kultury: soubor proklamovaných a současně vyznávaných (respektovaných) hodnot a norem a také celkovou kulturní atmosféru neboli pracovní klima. Patří sem postoje lidí, jejich názory, mínění, přesvědčení, představy a obecně způsob, jak o pracovišti přemýšlejí a jak ho interpretují. Dále sem spadají zvyklosti, rituály a ceremoniály, ustálené vzorce a pravidla jednání, verbální i neverbální projevy chování a různé každodenní praktiky. Součást tvoří i tradice, mýty, historky a legendy a „filozofie“ organizace – například vyprávění a mýty o organizační identitě, které se nemusejí opírat o realitu a mohou být záměrně konstruovány vedením. Významnou roli mají také hrdinové/vzory organizace, tedy známé a charismatické osobnosti. Zároveň je nutné rozlišovat mezi deklarovanou organizační kulturou a kulturou skutečně prožívanou v praxi.. >> detail
Dřívější pojmenování spisovné norštiny, jednalo se o variantu kodifikovanou na základě tehdejší mluvené norštiny silně ovlivněné dánštinou, která byla později přejmenována na bokmål.. >> detail
člověk, který vědomě porušuje zákon, trestně činná osoba (např. zločinec či bandita), jež byla oficiálně prohlášena za psance – tedy vyhnance a štvaného jedince stojícího mimo právní ochranu, „postaveného mimo zákon“. >> detail
Akronym pro strukturovanou studijní metodu, která má usnadnit učení a podpořit ukládání dlouhých pasáží z učebnic a odborných příruček do dlouhodobé paměti. Postup zahrnuje pět na sebe navazujících kroků: P – Preview (přehled): rychlé prohlédnutí a orientační pročtení textu, Q – Question (otázka): kladení otázek zaměřených na hlavní myšlenky, R – Read (čtení): pozorné, důkladné čtení, S – Self-recitation (opakování): vlastní reprodukce učiva (např. nahlas nebo písemně), T – Test (zkouška): prověření, co si student skutečně zapamatoval a jak látce rozumí. Autoři: T. a H. Robinson, George Spache, Paul Berg (1978).. >> detail