Nově přidaná cizí slova

Lékařské označení pro výkon, při němž se žlučový kámen mechanicky nebo pomocí energie rozbije na menší části v ductus cysticus, tedy ve vývodu žlučníku, aby se uvolnil průchod a mohl být následně odstraněn či spontánně odejít. Název je odvozen z řeckých kořenů kystis (měchýř) a lithos (kámen).. >> detail

Dovednost hudebníka zvládat a prakticky využívat více odlišných hudebních nástrojů, takže je může podle potřeby střídat při vystoupení nebo ve studiu a orientuje se v jejich rozdílných herních technikách i úloze v aranži.. >> detail

Přídavné jméno odvozené z lat. conduplicare ve smyslu „zdvojit“ nebo „přeložit“, tedy něco, co je jakoby přehnuté do dvou částí či tvoří dvojitou vrstvu.;Conduplicato corpore (partus) označuje neobvyklý průběh porodu, kdy se plod vypuzuje s trupem výrazně ohnutým a jakoby „zdvojeným“. Objevuje se zejména u velmi nezralých plodů, často po delším setrvání v děloze bez života, kdy jsou tkáně měkčí a snadněji se stlačí, což mění typické držení těla při porodu.. >> detail

Porucha motorického programování, při které člověk nedokáže spolehlivě vytvořit a zorganizovat plán záměrných pohybů a často ani správně poskládat jednotlivé kroky činnosti. Projevuje se tím, že cílené úkony působí neobratně nebo jsou provedené nesprávně, a to i při zachované svalové síle a bez zjevného ochrnutí, například při manipulaci s předměty v běžných situacích.. >> detail

Označuje rouhačské vyjádření nebo čin, jímž se znevažuje Bůh, svatí či obecně to, co je považováno za posvátné. Ve středověké Evropě bylo takové jednání chápáno jako těžký delikt a mohlo být postihováno velmi tvrdě, včetně mrzačících tělesných trestů a veřejného zostuzení, zatímco dnes se častěji řeší spíše společensky nebo jen v některých státech i právně.. >> detail

Anatomický termín odvozený z lat. coxa a femur, kterým se označují struktury a děje související s oblastí kyčelního kloubu a se stehenní kostí, například při popisu vazů, svalů nebo kloubních ploch v této krajině.. >> detail

Lékařský termín odvozený z ř. neuron a l. regenerare pro obnovu nervové tkáně, tedy návrat struktury a funkce nervu po jeho poškození. Může zahrnovat opětovný růst nervových vláken a zlepšení vedení nervových signálů, což se projeví návratem citlivosti nebo hybnosti.. >> detail

Latinské přídavné jméno (koncovky -a, -um) odvozené od fistula, které vyjadřuje, že něco je píštělové nebo související s píštělí, tedy s patologickým kanálkem či spojkou mezi orgány nebo směrem na povrch těla. V medicínské terminologii se tímto označením popisují tkáně, záněty nebo léze spojené s tvorbou píštěle.. >> detail

V cytologii označení pro takzvanou nahou buňku, která přišla o ohraničující membránový obal vymezující buněčný prostor vůči okolí. V tomto stavu je buňka obvykle velmi křehká, citlivá na změny prostředí a bez rychlé obnovy obalu často ztrácí životaschopnost. Původ pojmu se váže k řeckému gymnos ve významu nahý.. >> detail

Způsob buněčného dělení, při němž se buněčné jádro rozpadá přímo jednoduchým zaškrcením, bez vytvoření dělícího vřeténka a bez typického průběhu mitózy. Jde o spíše vzácný jev, popisovaný například u některých jednobuněčných organismů nebo u buněk s narušenou či stárnoucí strukturou.. >> detail