Betareceptor je druh adrenergního receptoru. Rozlišují se tři typy: beta 1, beta 2 a beta 3. Aktivace receptoru beta 1 vede například ke zvýšení síly i frekvence srdečních stahů, stimulace beta 2 způsobuje rozšíření průdušek a stimulace beta 3 na tukových buňkách podporuje lipolýzu (štěpení tuků). Na receptory beta 1 a beta 2 působí např. adrenalin, zatímco u beta 3 receptoru má větší význam aktivita (tonus) adrenergních sympatických nervů. V klinické praxi se u některých onemocnění používají léčiva, která betareceptory ovlivňují: látky receptor stimulující se nazývají betamimetika, látky s tlumivým účinkem jsou betablokátory. Někdy je nutné volit přípravky selektivní, tedy převážně působící jen na určitý podtyp receptoru. Inhibice beta 1 se využívá například při vysokém krevním tlaku a při zrychlené srdeční činnosti, naopak stimulace beta 2 se uplatňuje u astmatu a také v porodnictví. Podání neselektivních léků může být rizikové: v prvním případě mohou u vnímavých osob vyvolat astmatické potíže, ve druhém případě by naopak mohlo dojít ke zvýšení krevního tlaku a k poruchám srdeční činnosti. Stimulace beta 3 by mohla mít perspektivu v terapii obezity. Srov. alfareceptor.. >> detail
Intellectual and Developmental Disabilities (angl.), tedy souhrnné označení pro vývojové vady a postižení zahrnující poruchy intelektových schopností i narušení adaptivního (přizpůsobivého) chování.. >> detail
Jedinec, který se především orientuje na mezilidské vztahy, vytváření sociálních vazeb a na potřebu druhých, často až ve formě závislostního připoutání.. >> detail
myšlenková úvaha či rozvažování, zpravidla jde o deduktivní argument (zkrácený sylogismus), v němž není některá premisa, případně i závěr, vysloven výslovně, ale jen se mlčky předpokládá.. >> detail