Situace, kdy někdo druhého člověka (případně jiné živé stvoření) zredukuje na pouhý předmět či „věc“ a podle toho s ním také zachází: účelově, jako s prostředkem k dosažení cíle, bez ohledu na jeho důstojnost a vnitřní hodnotu. Současně jde o proces, při němž se něco „zvěcňuje“, tedy je činěno objektivním a vnějším – vyjádřeným jako konkrétní, oddělitelné a pozorovatelné.