Obligatio (lat.) označuje závazek, tedy právní poměr, v němž je dlužník povinen vůči věřiteli určité plnění poskytnout nebo se podle práva určitým způsobem zachovat, případně se naopak určitého jednání zdržet či něco snést. V římském právu šlo o klíčový institut, z něhož se odvíjela podstatná část úpravy závazků.