Ostění (architektura, stavebnictví) je soubor ploch a hran vymezujících stavební otvor v tloušťce stěny, typicky pro okno nebo dveře. Tvoří jej svislé boční části a horní část u nadpraží, případně i spodní partie u parapetu. Ostění určuje, jak hluboko je výplň otvoru osazena vůči líci zdiva, a je důležité pro napojení rámu, omítek, obkladů či zateplení a pro omezení tepelných mostů. Může být přímé, šikmo rozšířené nebo profilované, u historických staveb často kamenné a dekorativně opracované. Někdy se termín špaleta užívá pro vnitřní ostění a v širším smyslu může ostění znamenat i zdivo či obklad rámující otvor.
Knihy týkající se tématiky slova
Jiří Mencl, 1916-: Statika ostení tlakových privádzačov vodných elektrární : pokyny na statický výpočet, Výskumný ústav inžinierskych stavieb, 1979
Ivan Kubík, 1938-; Vysoká škola dopravy a spojov v Žiline. Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov: Návrh a statické riešenie ostení dopravných podzemných stavieb, Alfa, 1976
neuveden: Těsnění spár tunelů a šachet ze skládaného ostění, Vodní stavby, 1979