V kardiologii označuje poruchu rytmu, při níž v srdci současně fungují dvě relativně nezávislá rytmotvorná místa, například hlavní převodní systém a další ektopické ložisko. Obě centra vytvářejí impulzy paralelně, takže se na EKG mohou objevovat předčasné stahy v pravidelně se opakujících rozestupech a někdy i fúzní komplexy. Termín je odvozen z řeckého para a systole.