V psychologii označuje projekční technika výzkumný postup pro poznávání osobnosti, při němž je zkoumané osobě nabídnuta situace nebo záměrně nejednoznačný podnět a její odpověď se posuzuje podle toho, jaký význam tomu sama přisuzuje a jaké emoce při tom prožívá. Předpokládá se, že do interpretace nevědomky promítá vlastní postoje, potřeby a konflikty, což se využívá i v klinické diagnostice.