Ve filmu a fotografii jde o úhel záběru, tedy jak je kamera vůči snímanému objektu nakloněná nebo natočená. Právě tento sklon, například pohled shora nebo zdola, mění perspektivu a může zdůraznit význam či dramatičnost scény.
Ve výtvarném umění označuje způsob, jak je motiv zachycen z určitého pozorovacího stanoviště, často z netradičního směru, aby více vynikla prostorovost, tvar nebo kompoziční záměr.
V technickém kreslení a architektuře se tím myslí šikmý prostorový pohled na objekt v náčrtu, který umožní rychleji pochopit jeho objem a uspořádání než zobrazení jen v rovině.