V literatuře jde o označení pro starořecký epický přednes určený k veřejnému recitování, obvykle s ušlechtilým či slavnostním námětem, a v novější tradici také pro volnější lyrickou báseň, která staví na patosu a povzneseném tónu.
V hudbě se tím míní instrumentální skladba s volnou kompozicí a výraznými kontrasty, která se nepodřizuje pevné formě, směřuje k dramatickému vyznění a někdy počítá i s virtuózním provedením.