Sociální propojenost, tedy jak silně člověk vnímá sounáležitost, blízkost a přijetí ze strany druhých. Zahrnuje potřebu udržovat kvalitní, podpůrné a respektující psychosociální vazby, mít možnost sdílet a cítit, že na někom záleží, například v rámci přátelských vztahů nebo v pracovním kolektivu. V psychologii se často uvádí jako jedna ze základních potřeb, například v teorii sebedeterminace vedle autonomie a kompetence.