Selektivnost neboli diferenční citlivost testu popisuje, jak dobře dokáže z naměřených výsledků odhalit i drobné rozdíly ve znalostech, dovednostech nebo kvalitě výkonu a podle toho odlišit silnější jedince od slabších. Pozná se mimo jiné podle toho, že skóre účastníků nejsou „namačkaná“ u jediné hodnoty, ale mají přirozený rozptyl a vytvářejí smysluplné pořadí. U testů, které mají lidi rozdělovat do úrovní, se proto obvykle volí úlohy, jež nejsou ani triviální, ani extrémně náročné, protože právě položky se střední obtížností mívají největší rozlišovací sílu. Často se také začíná jednoduššími otázkami a obtížnost se postupně zvyšuje, aby se testovaný zorientoval a nebyl hned zbytečně znejistěn. Míra selektivnosti se ověřuje statistickou analýzou výsledků, například posouzením tvaru distribuce skóre a ukazatelů variability, jako je variační koeficient počítaný jako podíl směrodatné odchylky a průměrného hrubého skóre. K doplnění lze využít i položkovou analýzu, třeba vztah jednotlivých úloh k celkovému skóre, která ukáže, zda konkrétní položky skutečně přispívají k rozlišování mezi testovanými.