Rčení, podle něhož může být ticho nebo neochota odpovědět vnímána jako nepřímé přiznání, protože mlčící člověk své jednání nijak nevyvrací.
Latinská zásada užívaná v rétorice i právní tradici, která připomíná, že nevyjádření se bývá vykládáno jako uznání tvrzení či viny, i když v moderním trestním právu se samotné mlčení zpravidla za důkaz viny nepokládá.