Skulina je malý, zpravidla úzký nebo podlouhlý otvor, mezera či štěrbina mezi dvěma předměty nebo částmi materiálu, kterou může pronikat světlo, vzduch či voda nebo skrze niž lze nahlížet či něco protáhnout. Vzniká například mezi prkny, ve zdivu, střeše, okenici nebo ve skále. Významově se blíží slovům škvíra, spára, puklina či trhlina, která se však mohou lišit původem a podobou otvoru
přeneseně označuje nedostatek, mezeru nebo slabé místo v pravidlech, znalostech, systému či argumentaci. Právní skulina je například nedostatečně upravené nebo opomenuté místo v zákoně, které umožňuje obejít zamýšlený účel právní úpravy, aniž by nutně došlo k porušení jejího doslovného znění. Výraz může označovat také příležitost či možnost, jak překonat určitou překážku nebo omezení. V botanice se používá spojení dýchací skulina pro otvor mezi dvěma svěracími buňkami průduchu, který umožňuje výměnu plynů a výdej vodní páry. Zdrobnělou podobou je skulinka, starší obecnou variantou škulina.