V křesťanské teologii jde o zvláštní obdarování od Ducha svatého, které člověku dává schopnost sloužit druhým a posilovat společenství církve, často se spojuje s mimořádnými projevy víry a duchovní služby.
V běžném užití označuje neobvyklou osobní přitažlivost a nadání působit na okolí, tedy schopnost zaujmout, strhnout a ovlivňovat postoje či chování jiných lidí.