Kočovní obyvatelé stepí, obvykle řazení k indoíránským skupinám, kteří v rané době železné ovládli rozsáhlé oblasti severně od Černého moře a zasahovali i do východních částí eurazijské stepi. Postupně převzali prostor dříve spojovaný s Kimmerii a jejich výpravy směřovaly také k podunajským oblastem. V archeologických nálezech se s nimi spojuje jezdecký způsob života, mohylové pohřby a specifická výzbroj, například šípové hroty s více břity, které se objevují v destrukčních vrstvách některých opevněných sídel ve střední Evropě.