Významná osobnost klasické řecké filosofie pocházející z Athén, známá také jako učitel Platóna. Zdůrazňoval, že jednání vycházející z ctnosti je samo o sobě krásné a dobré. Tvrdil, že existuje jediné skutečné dobro – vědění – a jediné zlo – nevědomost. Za mravného člověka považoval toho, kdo poznal, porozuměl a dokáže uplatňovat morální a etické normy. Tento přístup se označuje jako etický racionalismus: ke správnému a ctnostnému jednání se člověk dostává skrze poznání a rozumové pochopení. Výrok „Vím, že nic nevím“ neměl oslavovat nevzdělanost, ale vyjadřoval počáteční postoj zkoumání očištěného od předsudků – start cesty, která vede k porozumění a k přesnému vymezování pojmů, například mravních. Je mu připisováno, že prosazoval potřebu jasných definic, čímž významně připravil půdu pro rozvoj logiky a nauky o myšlení.