Antický filozofický směr navazující na řecké myšlení, který klade důraz na život vedený rozumem a ctností, na přijetí toho, co nelze ovlivnit, a na práci s emocemi tak, aby člověka neovládaly. Učí také rozlišovat mezi tím, co máme pod kontrolou, a tím, co je mimo naši moc.
V běžném chápání jde o postoj sebekontroly a psychické odolnosti, kdy si člověk i v náročných situacích udržuje klid, střízlivý nadhled a dlouhodobě vyrovnané vnitřní rozpoložení.