V psychologii vývoje označuje krátké „okno“ zvýšené vnímavosti, kdy je člověk mimořádně připraven osvojit si určitou dovednost, návyk nebo postoj s menším úsilím. Jakmile tato fáze pomine, bývá stejné učení obvykle pomalejší a vyžaduje více opakování i podpory. Pojem se pojí s americkým vývojovým psychologem Robertem J. Havighurstem a jeho úvahami o vývojových úkolech.
V pedagogické a výchovné praxi jde o situaci, kdy konkrétní událost, otázka nebo i chyba náhle vytvoří přirozenou příležitost něco vysvětlit a upevnit, protože učící se je právě pozorný, motivovaný a „naladěný“ k pochopení souvislostí.