Kvalitativní technika sběru dat v terénu, obvyklá v etnografii, při níž výzkumník vede s účastníky volně plynoucí rozhovor bez pevně daného scénáře přímo v jejich přirozeném prostředí a současně situaci průběžně pozoruje, aby lépe porozuměl významům, jednání a širšímu kulturnímu či sociálnímu kontextu, využívaná hlavně v humanitních a společenských vědách.