Ověřuje se časová stálost měření tak, že se totožný test administruje stejným zkoumaným osobám ve dvou různých termínech a potom se porovnají získaná skóre, nejčastěji pomocí korelace. Výsledný koeficient se obvykle vyjadřuje na škále od 0 do 1, přičemž vyšší hodnoty znamenají větší spolehlivost a menší náhodné kolísání. Opakované měření se volí s určitým odstupem, aby se omezil vliv zapamatování položek, zároveň však nemá být tak dlouhý, aby se mezitím reálně změnila sledovaná vlastnost, do výsledku mohou vstupovat i tréninkové efekty nebo změny aktuálního stavu respondentů.