Sociálněpsychologická teorie vysvětlující, že lidské jednání je obvykle výsledkem uváženého záměru. Záměr se utváří hlavně z postojů k danému chování a z toho, jak člověk vnímá očekávání a tlak svého okolí, takže podle těchto faktorů lze chování do určité míry předpovídat i měnit.