Neurologický pojem pro schopnost člověka spolehlivě určit, na kterém místě kůže vznikl dotykový podnět, tedy přesné prostorové určení taktilního vjemu. V praxi se sleduje při vyšetření citlivosti, kdy má vyšetřovaný označit místo stimulace, zhoršení může ukazovat na poruchu vedení nebo zpracování somatosenzorických informací.