Hovorové označení pro nálevku, pomůcku převzatou původně z italštiny. Jde o nádobku se širokým ústím a zúženým hrdlem, která umožňuje bezpečně přelévat kapaliny nebo přesypávat jemné materiály do nádoby s malým otvorem. Vyrábí se například z kovu, plastu nebo skla a uplatní se i v laboratoři při filtraci.
Ve vinařství označuje pracovní nádobu podobnou mělkému žlábku či vaničce, která se u dna sbíhá do trubice. Používá se při stáčení a plnění, aby tekutina mířila řízeně do úzkého otvoru a ztráty byly co nejmenší.
V přeneseném smyslu se tak říká útvarům, které jsou nahoře širší a směrem dolů se zužují, typicky prohlubním v terénu vzniklým po výbuchu.